Abstrakt

Tento článek potřebuje urgentně upravit.

Jak mají články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Pravopis. Pro úspěšné publikování článku je nezbytné si tato pravidla důkladně nastudovat. Neodstraňujte tento banner, po uplynutí lhůty tak učiní některý ze zkušených wikipedistů. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku Potřebuji pomoc.

---

Článek nebo jeho problematická část mohou být smazány v procesu odloženého smazání, pokud nedošlo k nezbytným úpravám, lhůta 14 dní ponechaná k nápravě skončila 1. 3. 2022 0:12 (CET).

Pro vkladatele šablony: Vyhledejte v historii článku autora tohoto textu a na jeho diskusní stránku vložte

{{subst:Urgentně upravit autor|Abstrakt}} --~~~~

Abstrakt (z angl. abstract), též referát je stručný výtah vědeckého článku, dizertační práce či jiné kvalifikační práce dle požadavku školy (diplomové bakalářské, magisterské...), stručný výtah ze sborníku z konference atp. nebo stručný výtah jakékoliv hloubkové analýzy jakéhokoli předmětu nebo disciplíny. Slouží především jako pomoc čtenáři rychle se zorientovat v dané práci. Nachází se vždy na začátku práce.

Abstrakt (referát) je redukovaný text, který bez doplňkových nebo hodnotících informací charakterizuje obsah dokumentu. Základními vlastnostmi abstraktu jsou výstižnost, přehlednost, jasnost, stručnost, přesnost, objektivnost a čtivost. Formulován je v přirozeném jazyce – obvykle ve větách. (Někdy jen heslovitě, telegrafickým stylem.) Abstrakt může používat textových formulací z referovaného dokumentu, ale jako celek je formulován nově.^[1]

Abstrakt je obvykle rozdělen do logických částí obdobně jako vlastní práce. Může tedy obsahovat informaci o podkladech, úvod, cíle, metody, výsledky a závěr. Akademický abstrakt obvykle nastiňuje čtyři podstatné složky kompletní práce:

• těžiště výzkumu (tj. nastínění problematiky);
• použité výzkumné metody – kvalitativní (experiment, případová studie aj.), kvantitativní (kvantifikační metoda, statistická metoda);
• výsledky výzkumu;
• celkový závěr a doporučení. Může obsahovat stručné reference.

Délka abstraktu záleží na disciplíně, zvyklostech daného časopisu nebo jiného média i na požadavcích zadavatele či autora práce. Typická délka je od 100 do 500 slov, zřídka více než jedna strana. Abstrakty příspěvků v periodikách se umísťují před úvod článku, uvádějí se v národním jazyce a zpravidla v angličtině. Bývají graficky upravené (formátované) odlišně než vlastní článek.

Ve spojení s bibliografickými záznamy referovaných dokumentů se referáty (abstrakty) publikují v referátových publikacích (např. referátové bibliografie, referátová periodika apod.) Podle charakteru zpracování lze vydělit informativní, indikativní, kritický, modulární, analytický, monografický, přehledový, výběrový a autorský referát, přičemž autorský referát (abstrakt) je vytvořen autorem referovaného dokumentu; někdy bývá (jako synopse) publikován přímo v referovaném dokumentu.^[1]

Stručnější než abstrakt a z hlediska použití obecnější (využitelná v odborné i populárně-naučné literatuře, beletrii, dle požadavku školy v kvalifikační práci, v knihkupecké bibliografii aj.) je anotace.

Abstrakt
KRÁTKÁ, Eva. Problematika smyslu života a vybrané aspekty existenciální úzkosti. Praha, 2012. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Vendula Junková. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra psychologie.
Diplomová práce mapuje problematiku prožívání smysluplnosti života a vybraných aspektů existenciální úzkosti, ověřuje, zda existuje souvislost mezi mírou prožívané nesmyslnosti života a mírou vědomě prožívané existenciální úzkosti, a ověřuje vztah mezi vědomě prožívanou existenciální úzkostí a některými vybranými faktory, které mohou mít vliv na její zvědomění. Výzkum se zaměřuje především na adolescenty, mladší a středně dospělé různého pohlaví, stupně vzdělání i místa bydliště v České republice. Výzkumného šetření, k němuž jsme užili kvantitativní metodu, se účastnilo 170 respondentů. Získaná data byla zpracována pomocí statistického programu SPSS a jsou prezentována formou tabulek, grafů a komentářů. Práce potvrzuje důležitost a frekventovanost existenciálních přesvědčení a prožitků a ukazuje, že úzce souvisejí s prožívanou smysluplností života i s některými osobnostními charakteristikami a okolnostmi života. Hlubší výzkum v této oblasti se tak jeví jako přínosný a využitelný nejen z hlediska terapeutického.
Klíčová slova: smysl života, existenciální úzkost, konečnost, svoboda, osamělost, nahodilost

Abstrakt
SMOLA, Michal. Rozvrhování výrobních procesů s blokujícími operacemi. Praha, 2010. 56 s. Diplomová práce. Ved. práce Ing. Přemysl Šucha, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra řídicí techniky.
Obsahem práce je návrh a implementace paralelního algoritmu lokálního prohledávání s tabu seznamem (local search with tabu list, tabu search) řešícího úlohu zobecněného blokujícího job shopu (generalized blocking job shop). Za základ posloužil algoritmus prezentovaný v Gröflin, Heinz and Klinkert, Andreas. A new neighborhood and tabu search for the Blocking Job Shop. Discrete Applied Mathematics. Volume 157, Issue 17, 28 October 2009, pages 3643–3655. ISSN 0166-218X. doi:10.1016/j.dam.2009.02.020, který byl také implementován a rychlost výpočtu pomocí obou algoritmů byla změřena a srovnána. Součástí práce je i porovnání softwarových platforem MS Sharepoint a Google Docs vhodných pro implementaci uživatelského rozhraní umožňujícího úpravu zadání více uživateli a implementace takového rozhraní v GoogleDocs.

Abstrakt
KLINGEROVÁ, Kateřina. Rané povídky Ernesta Hemingwaye ve vztahu k jeho životním událostem a jejich styl. Hradec Králové, 2013. 56 s. Bakalářská práce. Ved. práce prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc. Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové.
Bakalářská práce se zaměřuje jednak na odraz životní zkušenosti amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye v jeho raných povídkách, jednak na rozbor umělecké a stylistické výstavby Hemingwayových raných povídek.
Vstupní kapitola seznamuje s biografií Ernesta Hemingwaye. Všímá si jeho osobního i profesního vývoje od raného dětství a školních let přes dráhu reportéra a období obou světových válek, které se hluboce podepsaly na Hemingwayovu duševním i fyzickém zdraví. Do biografie se promítá také autorův klíčový pobyt v Paříži a četná dobrodružství, která během svého života zažil.
Druhá – poměrně stručná – kapitola pojednává o Ernestu Hemingwayovi jako autorovi povídek. Seznamuje se sbírkami povídek, které autor napsal během života, a krátce uvádí typické rysy hrdinů povídek. Dále zmiňuje Hemingwayův odmítavý postoj k autobiografickému vnímání povídek i obecně odmítavý postoj k jeho vlastní biografii. Třetí kapitola se zaměřuje na uměleckou a stylistickou výstavbu Hemingwayových povídek, na inspirační zdroje a metody psaní a v neposlední řadě na některé typické rysy povídek.
Následující kapitola se zabývá povídkami, jejichž protagonistou je Nick Adams. Stěžejní je charakteristika Nicka Adamse a podobnost jeho životní zkušenosti s životem Ernesta Hemingwaye.
Závěrečná kapitola se soustřeďuje na rozdílné dělení a chronologické uspořádání povídek o Nickovi Adamsovi. Důraz je kladen na názory Josepha M. Flory – autora, který se zabýval studiem Hemingwayových povídek. Kapitola podrobně analyzuje vývoj hlavního hrdiny Nicka Adamse, jeho postupně se měnící názory a postoje.
Klíčová slova: Ernest Hemingway, povídky, Nick Adams, americká literatura

Abstrakt
POCHOBRADSKÁ, Markéta. Analýza sociálních služeb poskytovaných v přirozené komunitě uživatele. Hradec Králové, 2012. 60 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Ved. práce PhDr. Martin Smutek, Ph.D.
Prioritou nabízených soudobých sociálních služeb je udržet osobu, která potřebuje s ohledem na svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pomoc jiné fyzické osoby, v jejím stávajícím prostředí. Bakalářská práce se v souladu s uvedeným trendem zaměřuje na poskytování sociálních služeb v přirozeném prostředí nesoběstačných osob, a to ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Dxxxxxxx. Hledá odpověď na otázku, zda ve vybraném obvodu je pro nesoběstačné osoby odpovídající počet sociálních služeb, které by kopírovaly současný trend společnosti.
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které se váží k vybranému tématu a přibližují celou oblast péče o nesoběstačné osoby. V praktické části jsou prezentovány a interpretovány výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného formou dotazování a formou analýzy věcných skutečností. Část výsledku kvalitativního výzkumu lze použít pro místní komunitní plánování jako podklad k dalším krokům v dané oblasti.
Klíčová slova: sociální služby, senior, stáří, zdravotně postižený, osoba zdravotně znevýhodněná, osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby, komunitní plánování, Dxxxxxxx

Abstrakt
BARTONÍČKOVÁ, Magda. Ontologický personalismus vs. empirický funkcionalismus z pohledu osob pečujících o nemocné v terminální fázi života. Hradec Králové, 2014. 111 s., 10 s. příl. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jaroslava Divišová. Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce.
Diplomová práce se zabývá problematikou ochrany lidského života na obou jeho pólech, na počátku a na konci, a to zejména v optice dvou konkurenčních bioetických teorií – ontologického personalismu a empirického funkcionalismu. Ty se snaží nalézt odpověď na otázku, od kterého a do kterého okamžiku náleží lidskému životu úcta a ochrana. Tato otázka se v souvislosti s rozvojem biomedicínských technologií otevírá mj. ve třech oblastech, na počátku života se dotýká asistované reprodukce a interrupce, na konci života eutanazie. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část diplomové práce si nejdříve všímá práva, etiky a morálky jako normativních systémů usměrňujících chování lidí ve společnosti, podrobněji pak bioetiky a lékařské etiky, následně vysvětluje ontologický personalismus a empirický funkcionalismus, zmiňuje i gradualismus. Dále je v souvislosti s počátkem života člověka zaměřena na asistovanou reprodukci a interrupci, v souvislosti s koncem života člověka na eutanazii. Závěrečná kapitola teoretické části se stručně zabývá péčí o nemocné v terminální fázi života, zejména paliativní péčí. Pro výzkumné šetření je zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Zkoumán je názor osob pečujících o nemocné v terminální fázi života na asistovanou reprodukci, interrupci, eutanazii a na to, od kterého a do kterého okamžiku je třeba lidský život chránit. Pro sběr kvalitativních údajů je použita technika rozhovoru. Následně je provedena analýza a interpretace získaných poznatků, v závěru jsou prezentovány výsledky výzkumu.
Klíčová slova: asistovaná reprodukce, empirický funkcionalismus, eutanazie, interrupce, ochrana lidského života, ontologický personalismus, paliativní péče

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abstract (summary) na anglické Wikipedii.

• Anotace
• Resumé
• Rešerše
• Synopse

• Slovníkové heslo abstrakt ve Wikislovníku
• Abstrakt v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)