1789

1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

• Josef II. vydává urbariální patent, podle kterého byla zrušena robota, avšak sedlák byl povinen odvádět v náhradu část z hrubého výnosu svého hospodářství vrchnosti (17 %) a státu (13 %). Na nátlak šlechty císař, který náhle onemocněl, tento patent odvolal.
• Generál Laudon v čele rakouské armády dobývá na Turcích Bělehrad, Novou Ršavu a Požarevac a dostává pod kontrolu větší část Srbska a Malé Valašsko.
• Prusko se stává spojencem Turecka proti Rakousku
• George Washington je zvolen prvním prezidentem Spojených států amerických
• 5. květen – Francouzský král Ludvík XVI. svolal na tento den (po 175 letech) generální stavy (1. stav = šlechta, 2. stav = duchovenstvo, 3. stav = poddaní), aby rozhodly o tom, jak zlepšit státní finance. Každý stav měl ve shromáždění jeden hlas. Hlasy prvních dvou stavů (šlechty a duchovenstva) na tomto setkání zamítaly (při jednání trvajícím několik týdnů) každou reformu, kterou navrhoval třetí stav.
• 17. červen – Delegáti třetího stavu, kteří svým počtem převyšovali počet delegátů obou prvních stavů, se prohlásili za Národní shromáždění a vyzvali delegáty obou zbylých stavů, aby se k němu přidaly. Francouzský král reagoval tím, že uzavřel sněmovnu, v níž jednání stavů dosud probíhalo.
• 20. červen – Zástupci třetího stavu se sešli v míčovně a přísahali (tzv. Přísaha v míčovně), že se nerozejdou, dokud nedají Francii novou ústavu. Výzvu královského úředníka k rozchodu odmítli. K měšťanstvu se připojila většina duchovenstva (biskup Talleyrand) a část šlechty (vévoda Ludvík Filip Orleánský). Tak bylo vytvořeno Ústavodárné národní shromáždění, které požadovalo suverenitu vůči Koruně.
• 12. červenec – v reakci na posilování vojenské posádky v Paříži narůstaly obavy z puče proti Národnímu shromáždění a ve městě došlo k pouličním bojům
• 13. červenec – Pařížané, kteří se sešli na nádvoří Palais Royal (vévody Orleánského), se rozhodli (na návrh Camilla Desmoulinse) vytvořit národní gardu a pověřit jejím velením La Fayetta a požadovat odchod armády z povstalé Paříže.
• 14. červenec – v Paříži došlo k úspěšnému útoku na Bastilu – na pevnost, která sloužila jako státní vězení. Tento den je považován za počátek Francouzské revoluce a dodnes je ve Francii připomínán jako státní svátek.
• 16. červenec – povstání v Paříži se stalo podnětem k prvním rolnickým povstáním na francouzském venkově, která v provinciích probíhala do konce srpna. Tato povstání byla příčinou Velkého strachu (Grande Peur) francouzské šlechty a její emigrace ze země.
• 4. srpen – na své noční schůzi zrušilo francouzské Národní shromáždění všechna šlechtická privilegia a vyhlásilo občanskou rovnost.
• 26. srpen – francouzské Národní shromáždění přijalo Prohlášení práv člověka a občana
• 5.-6. říjen – nedostatek potravin vyvolal v Paříži nové bouře, při kterých ženy z pařížských tržnic se vydaly do Versailles a přinutily královskou rodinu, aby přesídlila do pařížských Tuilerií. Do Paříže se přesunulo i Národní shromáždění.
• 2. listopad – francouzské Národní shromáždění rozhodlo (568 hlasy proti 346) o znárodnění církevních statků (o vydání církevních statků národu)
• Ve Francii byla vydána kniha abbé Sieyése: Co je třetí stav?
• v Paříži se prodávala poprvé rajčata, pěstovaná v Evropě do té doby jen jako okrasná rostlina

• Byly objeveny chemické prvky uran a zirkonium.

Česko

• 31. prosince – Georg Böhm, západočeský lidový sochař († 11. února 1853)
• nebo 1792 – Josef Linda, český spisovatel († 10. února 1834)

Svět

• 26. ledna – Józef Damse, polský skladatel († 15. prosince 1852)
• 1.února – Hippolyte Chelard, francouzský skladatel († 12. února 1861)
• 9. února – Franz Xaver Gabelsberger, německý vynálezce těsnopisu († 4. ledna 1849)
• 16. března – Georg Simon Ohm, německý fyzik († 7. července 1854)
• 19. dubna – Martin Hamuljak, slovenský jazykovědec, redaktor a vydavatel († 31. března 1859)
• 30. června – Horace Vernet, francouzský malíř († 17. ledna 1863)
• 3. července – Friedrich Overbeck, německý malíř († 12. listopadu 1869)
• 19. července – John Martin, anglický malíř († 17. února 1854)
• 6. srpna – Friedrich List, německý národohospodář († 30. listopadu 1846)
• 21. srpna – Augustin Louis Cauchy, francouzský matematik († 23. května 1857)
• 5. září – Clarke Abel, britský lékař, cestovatel a botanik († 24. listopadu 1826)
• 15. září – James Fenimore Cooper, americký spisovatel († 14. září 1851)
• 28. září – Richard Bright, anglický lékař († 16. prosince 1858)
• 25. října – Heinrich Schwabe, německý astronom († 11. dubna 1875)
• neznámé datum – Menachem Mendel Schneersohn, chasidský rabín († 1866)

Česko

• 15. ledna – Johann Bergl, malíř (* 23. října 1718)
• 7. června – Václav Jan Kopřiva, skladatel (* 8. února 1708)
• 20. srpna – Jan Michael Angstenberger, skladatel (* 2. ledna 1717)
• 12. září – František Xaver Richter, skladatel a houslista (* 1. prosince 1709)
• 7. prosince – Emanuel Arnošt Valdštejn, duchovní, biskup litoměřický (* 17. července 1716)

Svět

• 1. ledna – Johann Ernst Basilius Wiedeburg, německý matematik, fyzik a astronom (* 24. června 1733)
• 21. ledna – Paul Heinrich Dietrich von Holbach, francouzský přírodovědec (* 8. prosince 1723)
• 23. ledna – John Cleland, anglický spisovatel, autor prvního pornografického románu (* 24. září 1709)
• 7. dubna – Abdulhamid I., osmanský sultán (* 20. března 1725)
• 4. června – Ludvík Josef Bourbonský, nejstarší syn francouzského krále Ludvíka XVI. (* 22. října 1781)
• 12. června – Jean Etienne Liotard, francouzský malíř švýcarského původu (* 22. prosince 1702)
• 19. listopadu – Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, dcera Marie Terezie a Františka I. Štěpána (* 1738)
• 3. prosince – Claude Joseph Vernet, francouzský malíř (* 14. srpna 1714)
• 4. prosince – Étienne Jeaurat, francouzský malíř (* 9. února 1699)
• 28. prosince – Auguste Denis Fougeroux de Bondaroy, francouzský botanik (* 10. října 1732)
• neznámé datum – Jan Rudolf Ignác Celesta z Celestinu, slezský šlechtic, císařský rada a hodnostář

• České království – Josef II.
• Svatá říše římská – Josef II.
• Papež – Pius VI.
• Království Velké Británie – Jiří III.
• Francouzské království – Ludvík XVI.
• Polské království – Stanislav August Poniatowski
• Uherské království – Josef II.
• Rakouské vévodství – Josef II.
• USA – George Washington

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1789 na Wikimedia Commons