Rostliny, vhodné k osazení do zahradního jezírka lze rozdělit na několik druhů:
Vodní rostliny - jsou z velké části skryté pod hladinou, takže nefungují jako okrasné druhy, ale okysličují vodu v nádrži a pohlcují oxid uhličitý vydechovaný rybami, čímž pomáhají udržet biologickou rovnováhu celého jezírka (vodní mor kanadský, stolístek). Jejich kořeny navíc tvoří potřebné úkryty pro ryby a jiné vodní živočichy.
Plovoucí rostliny - volně plují na hladině a pomocí četných kořenů získávají potřebné živiny přímo z vody (řezan pilolistý, tokozelka nadmutá čili vodní hyacint)
Pobřežní rostliny - kořeny a stonky zůstávají zčásti nebo zcela ve vodě, ale listy i květy jsou nad hladinou, proto fungují mimo jiné i jako ozdoba vodní plochy (stulík, leknín, šípatka, kosatec žlutý, orobinec širokolistý)
Bahenní rostliny - vyžadují velmi vlhkou až podmáčenou půdu (prvosenka japonská, čechrava, blatouch bahenní)
Lekníny (Nymphaea) jsou velmi častou ozdobou větších i menších vodních nádrží. Vysazují se obvykle do plastových děrovaných košů, které omezují rozrůstání, umožňují dobrou manipulaci s rostlinami a zároveň je chrání před rybami.
Mladé rostliny lze do vody usazovat od konce dubna:
Koše na lekníny se vyloží silným plátnem
Z oddenku se případně odříznou poškozené, nalomené výhony i suché listy
Každý koš se naplní zeminou, na níž se vodorovně uloží oddenek a zakryje se další zeminou až k bázi stonků
Substrát se lehce upěchuje, případně doplní
Pokud v jezírku žijí i ryby, je nutné povrch koše pokrýt vrstvou štěrku, chránící kořeny před poškozením
V případě, že jsou lekníny ještě nízké a listy nedosahují až na hladinu, je třeba koše postavit na podložky, které se postupně zmenšují, jak rostlina roste
Lekníny rostoucí v uzavřených koších však mají k dispozici jen málo půdy a tudíž i živin. Následkem toho žloutnou, mají málo květů a celkově jsou nehezké. Proto je třeba je každé jaro přihnojit kostní moučkou, přidávanou přímo do košů.