Jak na zahradu/Trávník

Upravený hustý trávník je ozdobou a doplněním každé zahrady. Existuje množství travních směsí, z nichž je možné vybírat podle klimatických a půdních podmínek, předpokládaného účelu trávníku i budoucího zatížení plochy.

Intenzivní, pohledově jednolitý trávník s krátkými hustými stébly vyžaduje značnou péči, ale při vhodném výběru snese nejen časté sekání ale i chůzi (používá se i na sportoviště). Je však v podstatě pouští, protože jej tvoří jen několik málo druhů travin. Přírodě bližší trávník, který přitahuje i větší množství hmyzu a jiných drobných živočichů má pestřejší skladbu a kromě travin obsahuje i zástupce jiných lučních rostlin.

V podmínkách střední Evropy se v travních směsích nejčastěji vyskytuje psineček obecný, kostřava mnohokvětá, kostřava červená výběžkatá, poháňka hřebenitá, jílek vytrvalý, lipnice luční a lipnice obecná.

U novostaveb nebo dříve zastavěných ploch je třeba terén zarovnat a pečlivě odstranit veškeré zbytky stavebních materiálů včetně kamenů a cihel. Místo je pak nutné zbavit plevelů. K tomu je vhodné půdu prokypřit rytím nebo oráním. To povzbudí semena plevele ke klíčení, takže jejich likvidace je pak snazší. Současně se půda provzdušní, takže poskytne lepší podmínky i pro růst trávníku, pro proudění vzduchu a vody. Při orbě či rytí však nesmí být úrodná půda překryta spodní hlušinou. Poté lze povrch urovnat hráběmi, nejprve jedním směrem, poté napříč. Tím se vyberou i poslední zbytky kamenů a hrud. Příliš lehkou písčitou půdu lze obohatit vrstvou rašeliny nebo jiného substrátu (listovka, kompostovka).

Terén musí být před setím dostatečně zpevněný, což lze u menších ploch zajistit ušlapáním, na větší plochy se ovšem používá válec. Stejně jako při hrabání se postupuje nejprve v pásech jedním směrem a poté příčně. Udusávání se musí provádět v relativně suché půdě. Promáčená zemina by vytvořila nepropustný škraloup, neschopný přijímat a zadržovat vodu.

Setí se nejlépe provádí v dubnu a květnu nebo poté od půlky srpna do poloviny září. Půda by měla být na povrchu suchá, ale v hloubce dostatečně vlhká. V pásech pak na plochu budoucíh trávníku rovnoměrně rozhazují semena připravené směsi. Hotové travní směsi bývají opatřeny pokyny, uvádějícími mimo jiné i spotřebu osiva na 1 m². Obvykle se toto množství pohybuje mezi 40-60 g/m².

Po rozhození semen se celá plocha uhrabe a převálcuje. Tím se semena vtlačí do půdy a rychleji vyklíčí.

V suchém počasí je nutné budoucí trávník zavlažovat, aby semena dobře vyklíčila. Jemné rozprašování na rozdíl od proudu vody zabrání vyplavení semen i obnažování kořenů mladých rostlin.

Okrasný trávník lze rychle získat koupí předpěstovaných koberců, které se v pásech položí na připravenou půdu. Nejvýhodnější čas k takové pokládce je září či říjen, kdy nižší teploty a častý déšť podporují dobré zakořenění trávy. Položený trávník je třeba vyrovnat a stlačit válcováním a následně pročesat ostrým koštětem. Poté se celá plocha vydatně zalije, lépe rozprašováním než proudem vody. Vydatná zálivka v prvních dnech zabrání sesychání a smršťování hlíny, čímž by se mezi jednotlivými pásy vytvářely mezery.

Hustý, zelený trávník vyžaduje nejen pravidelné sekání, zalévání a hnojení, ale také provzdušňování, válcování, hrabání a zametání i odstraňování škůdců, hub a plevelů.

Přirozeným travnatým plochám stačí v mírném počasí jen dešťové srážky. Intenzivně pěstěné trávníky je však nutno především v horkých suchých dnech zalévat, aby nedošlo k trvalému poškození porostu. K dodávání vláhy je nejvhodnější rotační zavlažovač. Pro dobrý růst musí spadnout až 20-30 litrů vody na 1 m², na písčitém podkladu každé 3-4 dny.

Často sekaná tráva rychle vyčerpává půdu, kterou je tudíž nutné pravidelně přihnojovat. Hnojení se provádí dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Podzimní hnojivo má přitom obsahovat větší množství fosforu a draslíku (posilují kořenový systém) a minimum dusíku (snižuje mrazuvzdornost). Hnojivo je třeba rozhazovat nebo rozstřikovat rovnoměrně, aby byl zajištěný rovnoměrný růst trávy (přebytek hnojiva navíc může trávu i spálit). Po aplikaci hnojiva je třeba trávník dostatečně zalít, aby se živiny rozpustily, vsákly do půdy a nepoškodily (nespálily) stébla.

Od dubna do října je třeba trávu pravidelně sekat, a to v závislosti na rychlosti růstu. Intenzivně užívané trávníky se v létě sekají i dvakrát týdně, zásadně ale jen když je tráva suchá. Doporučuje se zkracování stébel nejvýše o jednu třetinu výšky, aby se zabránilo jejich poškození. Ze stejného důvodu není vhodné nechat trávu vyrůst příliš vysoko, aby se radikálním zkrácením zbytečně neničila. V suchých horkých dnech lze posekanou trávu ponechat na trávníku, čímž se vytvoří ochranná clona proti slunci i vysokým teplotám. Ve vlhku se však musí tráva sbírat, protože by jinak vytvořila ideální prostředí pro plísně a houby.

Na jaře (před prvním sečením) a na podzim se trávník důkladně prohrabuje vějířovitými hráběmi, čímž se odstraní nashromážděné nečistoty a rostlinné zbytky. Hrabání trávníků je vhodné doplnit likvidací plevele. Kromě ručního vytrhávání lze při silném výskytu plevelů použít speciální postřiky, kterých je na trhu velké množství.

Brzy na jaře je třeba trávník provzdušnit, a to zejména v případě těžkých, málo propustných nebo silně udusaných půd. Na menších plochách a lehkých půdách stačí propichování půdy vidlemi v odstupu asi 10 cm a do hloubky rovněž 10 cm. Na větší plochy nebo těžké půdy se používají speciální nástroje.