potopa

• IPA: [pɔtɔpa]

• po-to-pa

Ze slovesa potopit (po- + topit) pomocí koncovky -a.

• rod ženský

1. přílišné nahromadění vody na jednom místě, nejčastěji jako živelní pohroma
   • Praskla hlavní trubka a po chvíli byla v místnosti potopa.
2. (v mytologii) zaplavení světa podle Bible
   • To jsou rody Noemových synů podle svých pokolení a národností; z nich se po potopě rozdělily národy země. (Gn 10,32 B21)

1. nahromadění vody

   • angličtina: flood, deluge
   • francouzština: inondation ž, crue ž
   • hornolužická srbština: lijeńca ž
   • němčina: Flut ž, Hochwasser s, Überschwemmung ž
   • nizozemština: overstroming ž
   • staroslověnština: рѣка ž, вода ž
2. zaplavení světa

   • angličtina: Deluge
   • finština: vedenpaisumus
   • francouzština: déluge m
   • japonština: 大洪水
   • litevština: tvanas m
   • němčina: Sintflut ž
   • řečtina: κατακλυσμός m

1. záplava, povodeň, zátopa, zaplavení
2. –

• potopit
• předpotopní

• po nás potopa

• Článek Potopa ve Wikipedii