kel

Možná hledáte ḳel, kél, kêl, kĕl, kẹl, kǝl, kæl, keľ, kēļ, kēľ, kel', Kel, kel-, -kel, -kél, kel., ḱel-, keel, Keel nebo Kell.

• IPA: [ˈkɛl]

• kel

• rod mužský neživotný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kel	kly
genitiv	klu	klů
dativ	klu	klům
akuzativ	kel	kly
vokativ	kle	kly
lokál	klu	klech
instrumentál	klem	kly

1. dlouhý zub, čnící ven z tlamy slonů, mamutů, mrožů, narvalů či kanců
   • Naštěstí, jak jsou navyklí, sloni dost často mají kly a chobot nosí povinně u slonů každý v rodině.^[1]

1. dlouhý zub

   • angličtina: tusk
   • esperanto: dentego
   • finština: syöksyhammas
   • francouzština: défense ž
   • italština: zanna ž
   • japonština: 象牙
   • němčina: Stoßzahn m
   • slovenština: kel m
   • španělština: colmillo m

• kelec
• klíček

• rod mužský neživotný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kel	kly
genitiv	kle / klu	klů
dativ	klu	klům
akuzativ	kel	kly
vokativ	kle	kly
lokál	klu	klech
instrumentál	klem	kly

1. (zastarale) zárodek kořínku

1. klíček

• rod mužský neživotný

• kél, kchél

1. (nářečně, na Moravě) kapusta

1. vstát

• IPA: [ˈkɛl]

• kel

• rod mužský neživotný

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kel	kely
genitiv	kelu	kelov
dativ	kelu	klom
akuzativ	kel	kely
lokál	keli	keloch
instrumentál	kelom	kelmi

1. kapusta, kél

• kelový

• ružičkový kel
• hlávkový kel

• byť v keli

• choď do kelu!

• rod mužský neživotný

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kel	kly
genitiv	kla	klov
dativ	klu	klom
akuzativ	kel	kly
lokál	kle	kloch
instrumentál	klom	klami

1. kel (dlouhý zub)

• klový

• vztažné

1. který

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-03-01]. Heslo kel.

• Článek Kel ve Wikipedii