hřebíček

Možná hledáte Hřebíček.

• IPA: [ɦr̝ɛbiːt͡ʃɛk]

• hře-bí-ček

• rod mužský neživotný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hřebíček	hřebíčky
genitiv	hřebíčku	hřebíčků
dativ	hřebíčku	hřebíčkům
akuzativ	hřebíček	hřebíčky
vokativ	hřebíčku	hřebíčky
lokál	hřebíčku	hřebíčkách / hřebíčcích
instrumentál	hřebíčkem	hřebíčky

1. (zdrobněle) hřebík
2. koření připomínající hřebíček (1); usušený kalich a poupě hřebíčkovce vonného

1. malý hřebík

   • angličtina: tack
   • japonština: 小釘
   • litevština: vinutė ž
   • polština: gwoździk m
   • slovenština: klinček m
2. koření

   • angličtina: clove
   • francouzština: clou de girofle m
   • italština: chiodo di garofano m
   • japonština: 丁子, 丁香, クローブ
   • litevština: gvazdikėliai m mn., gvazdikėlis m
   • lotyština: krustnagliņas
   • němčina: Gewürznelke ž
   • polština: goździk m
   • švédština: nejlika c

1. hřebík
2. (nářečně) řebíček

• hřebíčkový
• hřeb

• trefit hřebíček na hlavičku

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-09-20]. Heslo hřebíček.

• Rozcestník Hřebíček (rozcestník) ve Wikipedii