bled

• bled

• IPA: [ˈblɛt]

• tvrdé

1. jmenný tvar nominativu singuláru maskulina adjektiva bledý

1. (v obecném jazyce) příčestí minulé jednotného čísla mužského rodu slovesa blednout

• IPA: [ˈblɛd]

• počitatelné

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	bled	bleds

1. (ve frankofonní severní Africe) venkovská oblast vzdálená od moře

• nepravidelné

1. préteritum a příčestí minulé trpné slovesa bleed - krvácel(a), krváceno

• IPA: [ˈblɛd]

Z arabského بِلَاد.

• počitatelné

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	bled	bleds

1. (hanlivě) dědina, vidlákov

Substantivum

pád	singulár	plurál
nominativ	bled	bleds
genitiv	bleda	bledas
dativ	blede	bledes
akuzativ	bledi	bledis
vokativ	o bled	o bleds

1. list (stromu)
2. list (papíru)
3. list (noviny)

• bledön