bzučet

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [bzʊt͡ʃɛt]

dělení

[editovat]
  • bzu-čet

varianty

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas bzučím bzučíš bzučí bzučíme bzučíte bzučí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
bzuč bzučme bzučte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné bzučel bzučela bzučelo bzučeli bzučely bzučela
trpné bzučen bzučena bzučeno bzučeni bzučeny bzučena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný bzuče bzučíc bzučíce

význam

[editovat]
  1. vydávat zvuk znějící jako bz
    • Dnem i nocí to tam bručelo a bzučelo, šumělo a hučelo jako v úlu nebo jako u nějakého jezu.[1]

překlady

[editovat]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 214.