opce

• IPA: [ˈʔɔp.t͡sɛ]

• obce

• op-ce

Z anglického option (volba, právo volby)^[1], resp. latinského optiō.

• rod ženský

1. instrument finančního trhu na jehož základě má jedna strana právo po druhé straně požadovat koupi nebo prodej bázického instrumentu (obvykle akcií, jiných cenných papírů nebo finančních derivátů) během nebo po uplynutí stanovené doby za předem dohodnutou cenu a druhá strana má, je-li o to první stranou požádána, povinnost takový bázický instrument prodat nebo koupit^[1]
   • Jelikož opce představuje pro svého majitele právo, nikoli však povinnost uskutečnit následnou operaci s bázickým instrumentem, je velkou výhodou opcí pro kupujícího možnost neuplatnění opce, dojde-li k opačnému než předpokládanému vývoji kurzu bázického instrumentu.^[1]
2. způsob vzniku státního občanství, kdy osoba mající právo volby mezi více státními občanstvími prohlásí, že je státním občanem určitého státu^[2]

1. • angličtina: option
   • francouzština: option ž
   • němčina: Option ž
   • polština: opcja ž
   • ruština: опцион m
2. —

• opční

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-10-25]. Heslo opce.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2020-10-25]. Heslo opce.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2020-10-25]. Heslo opce.

• Rozcestník Opce ve Wikipedii