nøkkel

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

norština (bokmål)

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈnøˌkːəl]

etymologie

[editovat]

Zřejmě přes starošvédštinu ze staroseverského lykill, které z předpokládaného pragermánského *lukilaz téhož významu utvořeného od slovesa *lūkaną s významem „zamykat“. (Náslovné n- vzniklo disimilací.) Srovnej např. švédské nyckel, dánské nøgle či islandské lykill, o něco vzdáleněji pak i anglické lockzámek, zamykat.

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
bokmål nominativ nøkkel nøkkelen nøkkler nøkklene

význam

[editovat]
  1. klíč

norština (nynorsk)

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. klíč

synonyma

[editovat]
  1. nykel