Vltava

• IPA: [vl̩tava]
•  Vltava^{? • info}

• Vl-ta-va

• Pochází ze starogermánského slovního spojení wilth- ahwa, „divoká, dravá voda“. Ahwa se v češtině změnila v příponu -ava.^{[p 1]} Ve Fuldských análech z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“, v roce 1113 jako „Wultha“. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.^[1]

• rod ženský
• vlastní jméno

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Vltava	Vltavy
genitiv	Vltavy	Vltav
dativ	Vltavě	Vltavám
akuzativ	Vltavu	Vltavy
vokativ	Vltavo	Vltavy
lokál	Vltavě	Vltavách
instrumentál	Vltavou	Vltavami

* Plurálové tvary vlastních jmen jsou v podstatě vyloučené, protože vždy označují jednu věc. Jednu výjimku tvoří případy, kdy je jedno jméno přeneseno na základě společného rysu (např. rodu) na více objektů, jimž je pak společné stejné pojmenování (např. v Česku je více Nových Vsí a ve třídě Nováků). Druhou výjimku tvoří příznakové případy, kdy je rozšířen pojmenovávací rozsah pro využití vlastního jména ve funkci obecného jména (např. novodobí Rembrandtové nebo čestní Mirkové Dušínové). Pomnožná vlastní jména (především toponyma) se skloňují v těchto případech podle standardních pravidel skloňování pomnožných jmen (dvoje Tatry apod.). Více viz Příloha:Číslo vlastních jmen (čeština).^[2]

1. řeka v Čechách
   • Voda ve Vltavě byla studená.

1. česká řeka

   • esperanto: Vultavo
   • hornolužická srbština: Wołtawa ž
   • italština: Moldava ž
   • latina: Multavia ž
   • němčina: Moldau ž
   • polština: Wełtawa ž
   • ruština: Влтава ž
   • slovenština: Vltava ž
   • španělština: Moldava m

• vltavský
• Povltaví
• vltavín

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-11-18]. Heslo Vltava.

• Článek Vltava ve Wikipedii