Maturitní Projekt

Co to je Maturitní projekt?

• Součástí maturit je taktéž tvorba maturitního projektu - jako na vysokých školách jsou diplomky a bakalářské práce, tak toto je jejich jednodušší forma (samozřejmě tohle je hodně nepřesné srovnání).
• V září si zvolíš téma tvé práce - většinou se zpravidla jedná o zhotovení webu - e-shopu, plánovače či třeba rezervačního systému. Nejsi ale rozhodně omezen jen na kategorii webů, prakticky si můžeš zvolit jakékoliv téma - například videohra, video, projekt s Arduinem, mobilní aplikace, zkrátka cokoliv, co má nějakou hodnotu a je to příměřeně složité. Můžeš si vzít i projekt mimo obor - například logomanuál, elektrický zdroj a nebo třeba vlastní návrh mikrokontroléru ;).

Kdy mám na tvorbu maturitního projektu čas?

• Každý týden máš k dispozici 3 hodiny v předmětu Maturitní Seminář. Během předmětu máš čas na dělání projektu či konzultaci s vyučujícím.
• Narovinu se ale smiř s tím, že prací na projektu budeš trávit i dost hodin doma, za tu dobu ve škole se to fakt nedá moc stihnout.

Kdo to je vedoucí a oponent? Jak projekt hodnotí?

• Vedoucí je tvůj vyučující na Maturitní Seminář.

• Oponent je většinou náhodně zvolený učitel.

• Vedoucí i oponent má k dispozici 50 bodů na hodnocení (celkem 100 bodů) - každý hodnotí zvlášť.

  • HODNOCENÍ ZPRACOVÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI MATURITNÍ PRÁCE
    • Praktická část maturitního projektu a vlastní přínos studenta - až 15 bodů.
    • Konečná podoba a zpracování praktické části MP - až 10 bodů.
  • ZPRACOVÁNÍ PÍSEMNÉ ČÁSTI MATURITNÍ PRÁCE
    • Obsahová stránka - až 10 bodů.
    • Dodržení pravidel a formální stránka práce - až 5 bodů.
  • HODNOCENÍ OBHAJOBY MATURITNÍ PRÁCE
    • Prezentace - až 3 body.
    • Úroveň zpracování prezentace - 2 body.
    • Diskuse / reakce na dotazy oponenta a členů zkušební komise - 2 body.
    • Ústní projev a vystupování - 2 body.
    • Časování - 1 bod.

• Body se pak sečtou a hodnotí se takto:

Známka:	1	2	3	4	5
Počet bodů:	100 - 91	90 - 81	80 - 71	70 - 61	60 - 0

Lze si zvolit oponenta?

• Pokud máš specifický projekt, kterému tolik nerozumí vedoucí, lze se většinou domluvit jakého openenta chceš, abys měl někoho, kdo ti v případě problémů pomůže.
• Například, pokud budeš mít jako vedoucího RES (učí WA) a budeš mít e-shop, oponenta si zvolit moc nebudeš a bude ti náhodně přiřazen.
• Pokud budeš mít ale už jako téma například něco s Arduinem, pravděpodobně budeš mít možnost výběru mezi JEL / KAS / KOU (pokud se RES nezačne učit s Arduinem..).

Co když maturitní projekt neudělám?

• Pokud pouze za projekt dostaneš tolik bodů, že dostaneš 5, tak standardně si neudělal maturitu a do září budeš muset projekt přepracovat / dodělat.
• Pokud projekt vůbec neodevdzáš, je dost možné, že nebudeš hodnocen z předmětu MS a tudíž nebudeš vůbec připuštěn k maturitě.

Jak si zvolit dobré zadání?

• Je fakt dobré si zvolit něco, co tě zajímá a bude tě to bavit.
• Neboj si dát trochu výzvu - ono jednoduchý projekt bude sice udělaný rychle, ale na složitějších projektech se zase naučíš nové věci a možná tě víc pohltí.
• Je ale nesmysl si volit něco, co je jasné, že nezvládneš. Pokud ti fakt nejde programování, vzít si Java aplikaci nebude nejlepší nápad.

• Pokud si chceš vzít e-shop (jako to udělá 2/3 třídy) - fakt se zamysli nad tím, jestli si nemůžeš vzít něco trochu inteligentnějšího. Většina projektů pak nestojí za nic a sice i když dostanou slušnou známku, ten kód je v praxi nenasaditelný.

  • Většina maturitních e-shopů nepočítá vůbec se základními funkcemi - daně, poplatky za dopravu, generování faktur apod.
  • Prakticky nikdo neintegruje do maturitních e-shopu platební bránu či rozhraní od dopravců (například výběr pobočky pro vyzvednutí od Zásilkovny).
  • Skoro žádný maturitní e-shop nepočítá s kvalitním nastavením SEO, natož aby používal například MVC (tedy aby to mělo i hezké URL).
  • U žádného maturitního e-shopu jsem neviděl ani náznak řešení GDPR a cookies.
  • U jednoho e-shopu jsem našel zranitelnost, kdy jsem mohl stáhnout libovolnou vygenerovanou fakturu (tedy i jiného zákazníka). Toto je u běžně používaných e-shopových systémů vysoce napravděpoboné, protože jsou velmi pečlivě testovány a odladěny.

• Dnešní e-shopové systémy (já například znám prostředí Woocommerce) jsou velmi propracované. Jsou v nich hromady funkcí - pokud neplánuješ integrovat nic z toho, co je vypsáno výše, věř mi, sice odmaturuješ, ale ten kód je v praxi nepoužitelný.

• Fakt se zamysli, jestli není lepší nápad dělat něco jiného než e-shop, co je třeba potenciálně nasaditelné v praxi. Věř mi, že průměrný maturitní e-shop má k nasaditelnému a funkčnímu e-shopu hodně daleko.

Kdy se práce odevzdává?

• Většinou to bývá cca v polovině / kocni března.
• Pokud projekt nestihneš, můžeš si podat včas žádost o prodloužení. Žádosti je většinou vyhověno a odevzdání je pak posunuto o jeden až dva týdny.

Co mám napsat do zadání?

• Počítej s tím, že všechno, co si napíšeš do zadání, musíš splnit. Dávej si pozor na to, abys tam nenapsal něco, co je vlastně nesplnitelné či na to nemáš znalosti.
• Doporučuji psát věci dost obecně a nechávat si prostor na případné jiné řešení. Nepiš tam to co sice chceš udělat, ale nejsi si jistý, zda to stihneš udělat.
  • Přenášení dat mezi prvním zařízením založeného na Arduino Mega pomocí USB komunikace do druhého zařízení -> je lepší napsat například Přenášení dat mezi prvním zařízením založeného na platformě Arduino (či podobné) do druhého zařízení.
  • Nyní jednak nemusím použít pro řešení Arduino, ale jakýkoliv jiný mikrokontrolér a komunikace nemusí fungovat po USB, ale třeba bezdrátově.

Můžu zadání později změnit?

• Vedoucí po uzamknutí zadáních projektů vedením není schopen zadání upravit, ale nejspíše pokud situaci vysvětlíš (například že si tam napsal něco, co vlastně nejde), mohlo by ti vedení vyhovět. Ale spíše bych na to nespoléhal.

Co to je dokumentace?

• V dokumentaci ve své podstatě popíšeš to, jak tvůj projekt funguje, co umí a jak případně řešíš nějaké věci. Rozhodně dokumentace není od toho, abys tam dal polovinu tvého zdrojáku.
• Minimální rozsah dokumentace je 15 normostran vlastního textu (je to 27 000 znaků včetně mezer). Sice se to může zdát hodně, ale pokud tvůj projekt má nějakou úroveň a psal si ho ty, problém to nebude.

Jsou někde k náhlednutí vzorové dokumentace?

• Sice nějaké mám, ale nechci sdílet cizí materiály bez povolení. Svojí bych rád nasdílel, ale jsou tam nějaké dost citlivé data, takže se spíše zeptej svého vyučujícího, zda ti nějakou nemůže poskytnout.
• DUS má na i3 template pro dokumentaci ve Wordu, doporučuji se podle něho řídit.

Můžu používat frameworky či různé knihovny?

• Ano, můžeš používat jakékoliv dostupné knihovny či frameworky.
• Občas nějaké grafičky (TRU ehm ehm) ti sice můžou říkat, že například za použití Bootstrapu by ti mohly strhnout body, ale reálně, pokud tvůj design je funkční, můžeš použít jakoukoliv knihovnu.

Kam maturitní web moho nahrát?

• Pokud sis vybral maturitní web, KOU ti vytvoří maturitní kontejner, kde budeš mít nainstalované PHP (většinou nejnovější stable verzi) a k dispozici MySQL databázi.
• Pokud chceš projekt stavět na nějaké specifické technologii (NodeJS, JSP (tam se ještě jednou zamysli, proč bys to proboha dělal)), tak pokud včas požádáš KOU, měl by ti vyhovět.

• Pokud ale máš znalosti trochu z Linuxu či třeba umíš programovat serverless aplikace, zkus popřemýšlet, jestli by to nebylo lepší nasadit na vlastním serveru. Zejména se to hodí, pokud například aplikaci píšeš v Laravelu (je tam spoustu dependecies a potřebuješ přesnou verzi PHP) či třeba potřebuješ používat více subdomén. Samozřejmě je to zbytečné pro jednoduché projekty, ale pro složitější weby to může být snadnější než kvůli všemu psát KOU, ale zase budeš potřebovat svoji doménu.
  • Azure pod školním účtem poskytuje 100 $ kredit na 12 měsíců a máš k dispozici jeden Linux Virtual Machine s 1 GB RAM.
  • Digital Ocean při přihlášení přes GitHub se studentským balíčkem poskytuje kredit 200 $ na 12 měsíců.
  • Je ale fakt důležité si dát pozor na to, abys měl projekt pořádně zálohovaný (dávej si třeba pozor na Oracle, který jen tak for fun banuje účty - taky jsem ztratil část projektu u nich, naštěstí to bylo na začátku).
• Je taky důležité se fakt domluvit s vedoucím, proč to vlastně chceš dělat. Například BAT s tím ale neměl nejmenší problém, ale nevím jak ostatní učitelé.

Můžu po termínu odevzdání měnit kód (pokud například objevím chybu)?

• KOU (pokud nezapomene) zamkne k datumu odevzdání všechny kontejnery a pak se následně už ke kontejneru přes FTP nepřihlásíš.
• KOU taktéž pravidelně dělá screenshoty všech stránek a tvoje nahrané soubory k datumu odezvdání archivuje, takže i nějaké změny přes PHP file uploader půjdou odhalit.
• Web je samozřejmě logicky dále funkční (k databázi se taktéž přihlásíš), jen už nemůžeš měnit zdrojové soubory.

Jak probíhá obhajoba maturitního projektu?

• Součástí ústních zkoušek je i obhajoba maturitního projektu. Za obhajobu můžeš získat až 20 bodů (10 + 10) a hlavně bys měl ukázat to, jak tvůj projekt funguje a co si vlastně dělal.

• Obhajoba by měla vypadat asi takto:

  • Prezentace o maturitním výrobku - cca 7 - 9 minut.
  • Ukázka maturitního výrobku - cca 3 - 5 minut.
  • Dotazy od vedoucího, oponenta či komise - cca 3 minuty.

• Připrav se ale na to, že formát obhajoby je nastavený strašně špatně..

  • Během prezentace nemáš k dispozici náhledový monitor pro tvoje poznámky.
  • Většina učitelů ti prakticky nevěnuje pozornost, takže je to mluvit spíš jak do prázdné třídy.
  • Otázky od komise jsou spíše irelevantní či absolutně nesouvisející s tvojí prací.

• Na jednu stranu je pěkné, že maturitní projekt udělá fakt většina lidí, ale radši bych spíše ocenil zajímavé otázky než plný počet bodů..

Mám s projektem chodit do různých soutěží (AMAVET apod.)?

• Na AMAVETu jsem byl a ta soutěž byla fakt strašná, takže tady uvedu pár důvodů, proč tam nechodit. Jedná se samozřejmě o můj osobní názor a mé osobní postřehy.

• Nejprve začínáš v okresním kole, pak jdeš do krajského a pak do celostátáního.

• Já jsem byl v okresním, sice jsem postoupil, ale pokračovat jsem odmítl.

• Jednak co je úplný bizár, ta soutěž probíhá jen ve 2 (!) okresech v celé ČR, takže to není žádná celostátní soutěž. Jeden okres jsou Pardubice a druhý Ústí nad Orlicí. Z těchto okresů se vyberou některé projekty (tipoval bych cca něco přes polovinu) a ty postupí do krajského kola pořádaného v Pardubicích. Následně z krajského kola se opět vyberou nějací lidi a jdou do celostátního, které se pořádá v Praze. V CELOSTÁTNÍM KOLE SE ALE NEPŘIPOJUJE ŽÁDNÝ DALŠÍ KRAJ. KDYŽ PROSTĚ Z KRAJSKÉHO KOLA V PARDUBICÍCH POSTOUPÍ 30 LIDÍ, TAK V CELOSTÁTNÍM JICH JE ZASE 30.

  • To je jakobys v závodech v běhu vybral 30 nejlepších lidí a ty znovu běhali, abys určil pořadí a vítěze. PROSTĚ PROČ?

• Navíc si hodnocen jen postoupil X nepostoupil, pořadí je až u celostátního kola..

• Během okresního kola nedostaneš žádnou cenu. V krajském možná dostneš jednorázové stipendium pár tisíc od UPCE, pokud tam nastoupíš (neříkám kdyby to bylo ČVUT, ale dalo by se říct, že to je lehké získávání schopných lidí, které mají spíše na lepší školy (nemám vyloženě nic proti UPCE, ale prostě oproti ČVUT a ostatním to je někde jinde)). Pokud vyhraješ celostátní kolo, tak máš šanci letět do USA. To zní super, co? Akorát že vůbec. Protože to je jen na 6 dní a ještě týden před maturitami a ještě tam budeš muset ten svůj projekt prezentovat.. :).
• Když to shrnu, v celé soutěži chybí nějaká větší motivace proč se ji zúčastnit (možná odpuštění přijímaček na VŠ).

• Na prezentaci svého výrobku si musíš udělat poster - je to plakát tuším 120 x 100 cm (je to strašně debilní rozměr, zbytečně vysoký) a máš na něm představit svůj výrobek. Pokud máš štěstí, DUS ti to vytiskne na ploteru, pokud ne, tak v knihovně budeš tisknout asi 16x A3, takže si užij lepení na karton (naštěstí ten tisk alespoň platí škola).
• Když si konečně na soutěži a poster ti nějak drží, nepočítej, že máš nějak hodně místa. Je to všechno namačkané na sobě, většinou jsi rád, že tam sotva dáš třeba notebook a ten poster. Najít zásuvku je taky sranda. Takže odlišit se od ostatních nápaditým provedením svého "stánku" taky nejde..
• Taky máš připravené tzv. abstrakty. To je takový papír, kde shrnuješ svůj projekt. Za celou dobu si nikdo nevzal ode mě ani jeden.

• Během prezentace teda komise obchází nějak projekty a když tak se ptají. Vtipné je to, že hodnotících bylo asi 20 a přišli za mnou 4 (pro hodnocení jsou myslím potřeba 3)... Takže suma sumárum, nějakých 5 hodin nebo kolik tam jak debil sedíš a čekáš, jestli náhodou nepřijde někdo z hodnotících.
• Arogance některých hodnotících byla taky strašná.. U někoho neměli prostě problém se otočit a odejít uprostřed jejich vysvětlování, když je to nebavilo.
• Můj maturitní projekt se skládal ze dvou částí - Arduina a webové aplikace. WEBOVOU APLIKACI SI PROSÍM PĚKNĚ NEPROHLÍDL NIKDO, VŠECHNY ZAJÍMALO JEN TO ARDUINO. A to ta webová aplikace byla nesmírně propracovanější a technologicky zajímavější.

• Pokud máš SW projekt, šance na postup do dalšího kola je daleko menší.
  • Jeden grafik měl v 3ds Maxu vymodelovaný model menší pergoly. Do modelu měl dodělané osvětlení včetně všech lidí a okolí (zeleň, stromy apod.). Za mě to je projekt, za které by se nemusel stydět žádný profesionál (on sám dělá profesionálne v 3ds Maxovi). NEPOSTOUPIL.
  • Jeden spolužák měl udělanou funkční VR hru. Měl tam i HTC Vive, takže sis hru mohl vyzkoušet. NEPOSTOUPIL.
  • Spolužák měl celkem funkční vlastní blogovací CMS. NEPOSTOUPIL.
  • Jeden student tam měl udělanou 3D hru (nějaké vydával i na Steamu). NEPOSTOUPIL.
• Takto bych samozřejmě mohl pokračovat. Pokud člověk měl ale HW (fyzický) projekt (například jeden student tam měl projekt, kdy za pomocí vrtačky dokázal kódovat a zpětně přečíst data z perníku - na jeden perník mohl uložit až 20 Bajtů), tak postoupit problém takový není.

• Celkově bych řekl, že tam chybí spousta lidí, kteří jsou schopni objektivně hodnotit a mít přehled do SW projektů. Pokud ten SW projekt nebyl přímo představitelný (například jako online poloha vozů MHD), tak šance na postup byla mizivá, i když projekt byl velmi slušný.
• Soutěž se navíc nedělí do více kategorií. Fakt by mě zajímalo, jak dokáží poznat, jak mezi projektem od někoho z chemičárny o míchání nějakých látek (ten projekt jsem četl a nepochopil jsem z něho nic, protože zkrátka na to nemám znalosti) dokážou říct, jak je lepší než jiný projekt například z oblasti elektroniky..

• Další věc co jsem nepochopil, jak se do státního kola nedostal od nás projekt se "satelitem". Jednalo se o satelit o velikosti plechovky, který byl vypuštěn menší raketou do několika kilometrů a následně satelit odesílal data o své poloze, tlaku a teplotě v reálném čase na pozemní stanici. Uměl dělat i fotky přímo z letu, celé to bylo napájené z baterie a dokonce pro to měli udělané vlastní PCB desky. V Česku mimochodem v této soutěži, která se zabývala těmito projekty se satelity, skončili jako první a postupili do Evropského finále, ale nejspíše Výkladový slovník chemických pojmů byl lepší projekt, protože narozdíl od nich tento projekt na AMAVETU postoupil.

• Suma sumárum, na AMAVET dle mého osobního názoru je více než nesmyslné se hlásit.
• Někteří vedoucí projektů tě sice budou lehce nutit do projektu jít, takže případně to zkus odmítnout.

Pod jakou licencí vlastně dělám projekt? Může škola můj kód využít?

• Tohle jsem nikde nenašel, takže jsem si tam dal svoji licenci a nikdo s tím problém neměl (a nebo si toho nikdo nevšiml). ¯\_(ツ)_/¯