průvan

De van (« vent ») avec le préfixe pro-.

průvan \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. Courant d’air, souffle.
   • Věděl, odkud přichází průvan, neboť v něm rozeznal vůni stáje, věděl, odkud přichází vítr, neboť v něm rozpoznal borovice nebo rozkvetlou louku. — (Ve znamení Erató)

     il savait d'où venait le courant d'air : il y distinguait l'odeur de l'écurie, il savait d'où soufflait le vent : il y reconnaissait le pin et le champ fleuri.

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage