soubor

soubor \ˈsuː.bɔr\

1. Impersonnel du futur de l’indicatif du verbe soubañ.

• (Vannetais) soubaher

→ voir sou- et brát : « ce qui est pris ensemble ».

soubor \Prononciation ?\ masculin

1. Ensemble.
   • Stravinskij dlouho zvažoval instrumentaci baletu Svatba. Jelikož chtěl, aby dílo znělo „mechanicky“, rozhodl se pro neobvyklé řešení čtyř klavírů a souboru bicích nástrojů.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

2. (Informatique) Fichier informatique.
   • čtení, zápis do souboru na příslušné pozice.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

• baletní soubor

• sbor

• (Région à préciser) : écouter « soubor [Prononciation ?] »