Básně smíšené/Vesna

Jaro plášf svůj rozestřelo,
Pron se rouchem modrým šatí;
Synu Zory skví se čelo,
Vlasy jeho zemi zlatí.

Zde Rusalka s Vílou jásá,
Tam se louka v duhy mění,
Onde zefyr krajům hlásá
Varyt hajských liboznění.

Sličná Vesna kvítím pluje,
Kolem ní se bůžci koří;
Hóra poupy rozvinuje,
Bůžci vůni s barvou tvoří.

Za bohyní Milků roje,
Uměny a Milostenky,
Chtíce věnčit reky svoje,
Svíjejí květ ve prsténky.

Též i českých Uměn pole
V měnivé se lesknou kráse,
Též i v jejich svatém kole
Sličná Vesna usmívá se.

Zde se vine z poupy kvítko,
Onde skví se již květ máje;
Všude touží nebes dítko
Život vlíti v símě ráje.

A kde před nedávným časem
Ticho noční domovalo,
Tam varyto zvučným hlasem
Ozývat se započalo.

Dcero rajská, zdobo země!
Dejž, ať nadějí se kojím —
Parnasu českého témě
Že již bude sídlem tvojím!