hanebný

Tchèque

Dérivé de hanba (« honte »), avec le suffixe -ný.

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
nombre	cas \ genre	animé	inanimé	féminin	neutre
singulier	nominatif	hanebný		hanebná	hanebné
	vocatif	hanebný		hanebná	hanebné
	accusatif	hanebného	hanebný	hanebnou	hanebné
	génitif	hanebného		hanebné	hanebného
	locatif	hanebném		hanebné	hanebném
	datif	hanebnému		hanebné	hanebnému
	instrumental	hanebným		hanebnou	hanebným
pluriel	nominatif	hanební	hanebné		hanebná
	vocatif	hanební	hanebné		hanebná
	accusatif	hanebné			hanebná
	génitif	hanebných
	locatif	hanebných
	datif	hanebným
	instrumental	hanebnými

hanebný \ˈɦanɛbniː\ (comparatif : hanebnější, superlatif : nejhanebnější)

Honteux.
- Advokát zasazující se o dodržování lidských práv napadl chilský justiční systém, když řekl, že rozhodnutí jsou hanebná.
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)