zastavovat
Czech
editPronunciation
editVerb
editzastavovat impf
- imperfective form of zastavit
Conjugation
editConjugation
| Infinitive | zastavovat, zastavovati | Active adjective | zastavující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zastavování | Passive adjective | zastavovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zastavuji, zastavuju (coll.) |
zastavujeme | — | zastavujme |
| 2nd person | zastavuješ | zastavujete | zastavuj | zastavujte |
| 3rd person | zastavuje | zastavují, zastavujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zastavovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zastavoval | zastavovali | zastavován | zastavováni |
| masculine inanimate | zastavovaly | zastavovány | ||
| feminine | zastavovala | zastavována | ||
| neuter | zastavovalo | zastavovala | zastavováno | zastavována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | zastavuje | — |
| feminine + neuter singular | zastavujíc | — |
| plural | zastavujíce | — |
Further reading
edit- “zastavovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zastavovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zastavovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)