Inherited from Old Czech roditi, from Proto-Slavic *roditi.
- IPA(key): [ˈroɟɪt]
- Hyphenation: ro‧dit
rodit impf (perfective porodit)
- to bear, to give birth
Conjugation
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rodit. |
|
| Transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
rodě |
—
|
| feminine + neuter singular
|
rodíc |
—
|
| plural
|
rodíce |
—
|
- “roditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “roditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rodit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)