příchuť

Czech

Etymology

From pří- +‎ chuť.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈpr̝̊iːxuc]

Noun

příchuť f

flavor, flavoring

Declension

Declension of příchuť (mixed i-stem [type 'žluč'] feminine)

	singular	plural
nominative	příchuť	příchuti, příchutě
genitive	příchuti, příchutě	příchutí
dative	příchuti	příchutím
accusative	příchuť	příchuti, příchutě
vocative	příchuti	příchuti, příchutě
locative	příchuti	příchutích
instrumental	příchutí	příchutěmi

Related terms

chuť f

Further reading

“příchuť”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
“příchuť”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
“příchuť”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=příchuť&oldid=72871993"

Hidden categories: