šroubovat
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]šroubovat impf (perfective zašroubovat)
- to screw (to connect or assemble pieces using a screw)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | šroubovat, šroubovati | Active adjective | šroubující |
---|---|---|---|
Verbal noun | šroubování | Passive adjective | šroubovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | šroubuji, šroubuju (coll.) |
šroubujeme | — | šroubujme |
2nd person | šroubuješ | šroubujete | šroubuj | šroubujte |
3rd person | šroubuje | šroubují, šroubujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive šroubovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | šrouboval | šroubovali | šroubován | šroubováni |
masculine inanimate | šroubovaly | šroubovány | ||
feminine | šroubovala | šroubována | ||
neuter | šroubovalo | šroubovala | šroubováno | šroubována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | šroubuje | — |
feminine + neuter singular | šroubujíc | — |
plural | šroubujíce | — |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “šroubovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “šroubovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “šroubovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)