zbožňovat
Czech
[edit]Etymology
[edit]From z- + Bůh (“God”) + -ovat with a component -ň- of unknown origin .
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]zbožňovat impf
- to adore
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | zbožňovat, zbožňovati | Active adjective | zbožňující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zbožňování | Passive adjective | zbožňovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zbožňuji, zbožňuju (coll.) |
zbožňujeme | — | zbožňujme |
| 2nd person | zbožňuješ | zbožňujete | zbožňuj | zbožňujte |
| 3rd person | zbožňuje | zbožňují, zbožňujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zbožňovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zbožňoval | zbožňovali | zbožňován | zbožňováni |
| masculine inanimate | zbožňovaly | zbožňovány | ||
| feminine | zbožňovala | zbožňována | ||
| neuter | zbožňovalo | zbožňovala | zbožňováno | zbožňována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | zbožňuje | — |
| feminine + neuter singular | zbožňujíc | — |
| plural | zbožňujíce | — |
Derived terms
[edit]See also
[edit]Further reading
[edit]- “zbožňovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zbožňovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zbožňovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)