skutečný

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From skutek +‎ -ný.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈskutɛt͡ʃniː]
  • Audio:(file)

Adjective

[edit]

skutečný

  1. real (having physical existence), actual (existing in act or reality, not just potentially)
    Synonym: reálný
    Antonyms: neskutečný, zdánlivý, domnělý

Declension

[edit]

Derived terms

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • skutečný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • skutečný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • skutečný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)