divoký

Inherited from Old Czech divoký, from Old Czech diví + -oký, from Proto-Slavic *divьjь.

• IPA^(key): [ˈɟɪvokiː]
• Hyphenation: di‧vo‧ký

divoký (comparative divočejší, superlative nejdivočejší)

1. wild

   Antonym: krotký

• “divoký”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “divoký”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “divoký”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

From diví +‎ -oký, from Proto-Slavic *divьjь.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɟiʋokɨː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɟivokiː/, /ˈɟivokɛj/

divoký

1. wild

• Czech: divoký

• Jan Gebauer (1903–1916) “divoký”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

• IPA^(key): [ˈɟivɔkiː]

divoký (comparative divokejší, superlative najdivokejší)

1. wild

• “divoký”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2024