Strč prst skrz krk

Strč prst skrz krk [str̩tʃ pr̩st skr̩s kr̩k] (dsb. Tkaj palc pśez gjargawu     wugronjenje ^? / i) ze mócnje kulonym złožkotwórnym r jo česke a słowakske jězykłamate gronko z 15 pismikami.

W rěcnej wucbje za njemaminorěcnych se toś ta sada cesto wužywa, aby wugronjenje słowjańskich słowow bźez napisanych wokalow w tych rěcach zwucowało. Pó maśernej rěcy su te pó zdaśu bźezwokalowe słowa śěžko wugronjobne. W češćinje su bźezwokalowe słowa cesto, dokulaž r a l stej złožkotwórnej, pótakem njenapisany njespiwny wokal implikujotej a pśez to móžotej złožkowy wjeršk twóriś, tak až złožki bźez napisanych wokalow eksistěruju. Togodla se toś ta sada cesto ako pśikład za "sadu bźez wokalow" wužywa.

Toś ta sada słužy teke ako moto šwicarskego casopisa kulturneje kritiki La Distinction ^[1].

Cesto maju toś tu sadu za nejdlejšu česku sadu bźez napisanych wokalow. Ale južo dawno su teke druge, wó wjele dlejše znate:

• Smrž pln skvrn zvlhl z mlh. (Smarž połny flakow jo se pśez mły wowłožnił. (21 pismikow))
• Chrt pln skvrn vtrhl skrz trs chrp v čtvrť Krč. (Chart połny flakow jo se pśez pušel módracow do stwórce Krč zadobył. (35 abo 37 pismikow))
• Chrt pln skvrn zhltl hrst zrn. (Chart połny flakow jo gjarsć zernkow spóžrěł. (23 abo 24 pismikow))
• Plch zdrhl skrz drn, prv zhltl hrst zrn. (Pjelch jo pśez grjuzlu tšachnuł, do togo jo gjarsć zernkow spóžrěł. (30 abo 31 pismikow))
• Chrt zdrhl z Brd. Vtrhl skrz strž v tvrz srn, v čtvrť Krč. Blb! Prskl, zvrhl smrk, strhl drn, mrskl drn v trs chrp. Zhltl čtvrthrst zrn skrz krk, pln zrn vsrkl hlt z vln. Chrt brkl, mrkl, zmlkl. Zvlhls? (140 pismikow)

Znate jo teke jězykłamate gronko, kótarež česke „ř“ tematizěrujo: Třista třicet tři stříbrných stříkaček přeletělo přes třista třicet tři stříbrných střech. (333 slobrowitych wognjowych sykawow syka pó 333 slobrowitych kšywami)

1. ↑ http://www.distinction.ch

• design.radio.cz Francojski pśinosk pśi Radiju Praga