čas

	Singular	Dual	Plural
Nominativ	čas	časaj	časy
Genitiv	časa	časow	časow
Dativ	časej	časomaj	časam
Akkusativ	časa	časaj	časy
Instrumental	časom	časomaj	časami
Lokativ	času	časomaj	časach

Worttrennung:

čas, Dual: ča·saj, Plural: ča·sy

Aussprache:

IPA: [t͡ʃas]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Zeit

Beispiele:

[1] Kak na času je?

Wie spät ist es?

Wie viel Uhr ist es?

Welche Uhrzeit haben wir?

[1] „Wón kročeše po šćežce mórskeho haćenja k wonemu dypkej, hdźež wšón čas do sebje zběži a kiž žana profetija dokładnišo pomjenować njemóže hač čłowjek sam sebje, prjedy hač bu. Tam so čas, ze sebje so rodźo, sam do walčkow wjaza, jako nihdy njebywacy fantom rozpłunje — hač jedne abo druhe, snano tež někajke třeće: čas budźe to wědźeć, hdyž to čini.“^[1]

„Er schritt auf der Deichkrone hin zu dem einen Punkt, in dem alle Zeit zusammenläuft und den keine Prophetie näher benennen kann als ein Mensch sich selber, bevor er wurde. Dort bündelt sich die Zeit in Selbstzeugung, zerfließt als niegewesenes Phantom — das eine oder das andere, vielleicht auch ein drittes. Die Zeit wird es wissen, wenn sie es tut.“^[2]

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] čas wob čas; być wulki čas

Wortbildungen:

[1] časměrjenje, časnik (→ časnikar, časnikowy), časnosć, časny, časoměr (→ časoměra), časopis (→ časopismowstwo, časopisowy), časować (→ časowanje, časowanski), časowosć, časowy

[1] Wito Bejmak: Obersorbisch-Deutsches Wörterbuch: „čas“

[1] Helmut Jenč et al.: Wörterbuch Deutsch-obersorbisch/Słownik Němsko-hornjoserbski. 1. Auflage. VEB Domowina-Verlag/Ludowe nakładnistwo Domowina, Bautzen/Budyšyn 1986, DNB 880846038 , Stichwort »Zeit«, Seite 329.

Quellen:

	Singular	Plural
Nominativ	čas	časy
Genitiv	času	časů
Dativ	času	časům
Akkusativ	čas	časy
Vokativ	čase	časy
Lokativ	čase času	časech
Instrumental	časem	časy

Worttrennung:

čas

Aussprache:

IPA: [t͡ʃas]

Hörbeispiele:  čas ^(Info)

Reime: -as

Bedeutungen:

[1] Dauer in Stunden, Tagen, Jahren und so weiter, die für etwas zur Verfügung steht; Zeit

[2] nicht näher bestimmte Dauer; Zeit

[3] Zeitpunkt oder Zeitraum für etwas, Zeitablauf; Zeitpunkt, Zeitdauer

[4] Zeitzone: Zeit

[5] Grammatik: Zeit, Tempus

Synonyme:

[3] doba, lhůta, termín

Beispiele:

[1] Zítra budu mít bohužel příliš málo času, abych se na ten text podívala.

Morgen werde ich leider nicht allzuviel Zeit haben, mir diesen Text anzusehen.

[1] Mám pro vás skvělou nabídku. Nezabralo by vám to mnoho času a mohl byste si vydělat hodně peněz.

Ich habe ein tolles Angebot für Sie. Es würde nicht viel Zeit in Anspruch nehmen und Sie könnten eine Menge Geld verdienen.

[1] Ve volném čase se věnuji koníčkům, sportuji nebo odpočívám.

In meiner Freizeit betreibe ich Hobbys, Sport oder entspanne mich.

[2] Jednou za čas si rád vyhodím z kopýtka.

Von Zeit zu Zeit mag ich es, auf die Pauke zu hauen.

[2] Jeden čas jsem na koleji bydlel s Rusem a tak si o Rusácích myslím své.

Ich hatte mal einen russischen Zimmerkollegen in meinem Studentenwohnheim, daher kann ich mir ein gewisses Bild von Russen machen.

[2] Postupem času si začínám čím dál víc uvědomovat, co je pro mě v životě skutečně důležité.

Mit der Zeit wird mir immer bewusster, was für mich im Leben wirklich wichtig ist.

[3] Je nejvyšší čas jít.

Es ist höchste Zeit zu gehen.

[3] Jak říká klasik: je čas sklizně a je čas setí.

Wie der Klassiker sagt: Es gibt Erntezeit und es gibt Aussaatzeit.

[4] Středoevropský čas se od britského liší o jednu hodinu.

Die mittereuropäische Zeit unterscheidet sich von der britischen um eine Stunde.

[5] Co se týče jeho stylu, je pro něj typické, že používá čas přítomný tam, kde bychom očekávali čas minulý.

Charakteristisch für seinen Stil ist es, dass er das Präsens verwendet, wo man eigentlich die Vergangenheitsform erwarten würde.

Redewendungen:

[1] mít nejlepší časy (už) za sebou – die beste Zeit hinter sich haben

Sprichwörter:

[2] čas jsou peníze — Zeit ist Geld

[2] čas je nejlepší lékař — die Zeit heilt alle Wunden (wörtlich: Zeit ist der beste Arzt)

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] čas běží, míjí, plyne, utíká — Zeit vergeht, verrinnt, vergeht, verfliegt

[1] měření času — Zeitmessung

[2] za čas — ab und zu, po čase — nach einiger Zeit, mít čas — Zeit haben, nemít čas — keine Zeit haben, volný čas — Freizeit, nedostatek času — Zeitmangel, spotřeba času — Zeitaufwand, staré časy — alte Zeiten, ztráta času — Zeitverlust

[3] letní čas — Sommerzeit, zimní čas — Winterzeit

[4] místní čas — Ortszeit, středoevropský čas — mitteleuropäische Zeit

[5] budoucí čas — Futur, minulý čas — Präteritum, přítomný čas — Präsens

Wortbildungen:

časem, časnost, časopis, časovat, časový, dočasný, načas, občas, předčasný, přesčas, včas

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „čas“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „čas“

[1–5] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „čas“

[1–5] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „čas“

[*] PONS Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „čas“