vzdor

• IPA: [ˈvzdɔr]

• vzdor

Souvisí se slovesem drát (se). Srovnej např. nádor či ruské вздор — blábol, nesmysl.

• rod mužský neživotný

1. tvrdošíjný nesouhlas, který se projevuje navenek
   • Vy dobří hoši, co jste vyšli bořit se vzdorem v srdcích, s pěstí sevřenou, co lidstvu nové ráje chcete stvořit, vám zpívám píseň na rozloučenou.^[1]
   • Bylo ticho. Jasnovidec, kolena objata, zaklopil oči a podrážděně sykal. „Přece nebudu povídat všechno,“ vycedil konečně. „Nejsem žádná kronika. Jistě i v jeho lásce byla samota a vzdor, a jistě ji zničil, jako zničil všechno: ze vzdoru a proto, že odcházel do samoty. Jaká spoušť! Teď si může sednout a dívat se, jaké jsou ze všeho nadělány střepy. Jako dítě zalézal do komory s harampádím; tam ho nikdo nenašel, tam byl sám, a jeho vzdor roztával samotou. Pořád stejný rukopis života.“ A črtal cosi do vzduchu. „Vzdor ho posunuje a samota odpoutává. Ležel by na místě, ale popichuje ho odboj...“^[2]
   • Chcem volni být, nezapřem v sobě psance, dost síly máme každou provrtati horu, svou duši zladit troubadourů ve romance. Však podléháme v prvním skutečnosti vzdoru, jsme nicky ideálu, desky resonance...^[3]

1. odpor

   • angličtina: defiance, resistance, opposition
   • francouzština: défiance ž, résistance ž, opposition ž
   • italština: dispetto m, resistenza ž
   • latina: repugnantia ž, contumacia ž, contradictio ž, oppositio ž, provocatio ž
   • němčina: Trotz m
   • polština: opór m
   • ruština: упрямство s
   • řečtina: πρόκληση ž, αψήφηση ž
   • slovenština: vzdor m

1. odpor, vzpurnost, protest, odboj, nesouhlas, opozice, rezistence, (v obecném jazyce) truc

1. podpora, sympatie

• vzdorovat
• vzdorovitý
• vzdoro-

1. (vzdor + dativ) (knižně) bez ohledu na
   • Mé orné půdy každý hon mi patří zem jak dubu a držím se jí jako on vzdor psotám, časů zubu.^[4]

1. navzdory, bez ohledu na, (neutrálně), přes, nehledě na

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-07-25]. Heslo vzdor.