ord

• IPA: [oːr], IPA: [oɐ̯]

Ze staroseverského orð, to z pragermánského *wurdą, to z protoindoevropského *werdʰo-.

• rod střední

1. slovo
   • få det sidste ord – mít poslední slovo

• ordet
• bindeord
• biord
• forholdsord
• kendeord
• navneord
• ordblind
• ordblindhed
• ordbog
• udråbsord
• ordspil
• stedord
• talord
• tillægsord
• udsagnsord

• rod mužský

1. veliké kladivo, palice násada 0,5 - 1 m dlouhá, dřevěná

Ze staroirského ordd, to z latinského ōrdō.

• rod mužský

1. řád

• fo-ord
• ordaigh
• ordphéire
• ordúil
• orduimhir

• IPA: [uːɾ]

Ze staroseverského orð, to z pragermánského *wurdą, to z protoindoevropského *werdʰo-.

• rod střední

1. slovo (1)
   • Jeg forstår ikke dette ordet. – Nerozumím tomuto slovu.
   • Jeg kan allerede mange islandske ord. – Znám už hodně islandských slov.
2. slovo (2)
   • Jeg gir deg mitt ord på at jeg skal være der i tide. – Dal jsem Vám [čestné] slovo, že tam budu včas.
3. slovo (4), možnost se vyslovit
   • Jeg overlater ordet til min kollega. – Předám slovo kolegovi.
4. řeč, rozhovor, slovíčko, promluvit si
   • Kunne vi få et ord med deg? – Můžeme si s Vámi promluvit?/Na slovíčko.
5. pověst
   • Han har godt ord på seg. – Má dobrou pověst.

• begrep
• term
• tale

• forord
• gjetord
• komme til orde
• kryssord
• lånord
• ordblind
• ordbok
• ordflom
• ord for ord
• ordførar (Nynorsk)
• ordfører (Bokmål)
• ordgyter
• ordholden
• ordklasse
• ordkløver
• ordknapp
• ordlek
• ordrett
• ordspill
• ordspråk
• ta til orde

1. venku

• IPA: [uːɖ]

• rod střední

1. slovo

1. glosa, vokabel, wörd

• orda
• ordbok
• ordspråk
• ordstäv
• ordlista
• förorda