houba
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- hou-ba
varianty
editovat- (nářečně, na Moravě) huba
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | houba | houby |
| genitiv | houby | hub |
| dativ | houbě | houbám |
| akuzativ | houbu | houby |
| vokativ | houbo | houby |
| lokál | houbě | houbách |
| instrumentál | houbou | houbami |
význam
editovat- organismus, jehož tělo je tvořeno hyfami, případně jednou buňkou (např. kvasinky)
- V nedalekém lese roste mnoho hub, letos se urodily především hříbky.
- primitivní vodní živočich
- Některé houby mají tělo vyztužené jehlicemi z uhličitanu vápenatého.
- pevný pěnový materiál sloužící k očistě
- Záda si myji obvykle houbou.
- (hovorově) (pouze plurál) nic
- V kasičce mám houby.
- (slang mládeže) nápoj vytvořený smícháním vína a coly[1]
- Na tý kalbě jsem se opil houbou a pak jsem se pozvracel.
- (nářečně) huba[2]
překlady
editovat- organismus
- angličtina: fungus, mushroom
- bulharština: гъба ž
- čínština: 蘑菇
- finština: sieni
- francouzština: champignon m
- hebrejština: פִּטְרִיָּה ž
- italština: fungo m
- japonština: 茸, キノコ
- korsičtina: fungu m
- litevština: grybas m
- lotyština: sēne
- maďarština: gomba
- němčina: Pilz m
- polština: grzyb m
- ruština: гриб m
- slovenština: huba ž
- španělština: hongo m
- ukrajinština: гриб m
- vietnamština: nấm
- —
- —
- —
související
editovatfráze a idiomy
editovatpoznámky
editovat- ↑ -jš-. Čeština se obohacuje: Co se dnes všechno (ne)pije. Čeština doma a ve světě, 1996, roč. 4, čís. 2, s. 135. Dostupné online. ISSN 1210-9339.
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „houba“, s. 214–216.