Všeslovanské. Praslovanské *doba vychází nejspíše z indoevropského *dhabh- 'vhodný' a souvisí s litevským daba 'povaha, vlastnost' dabar̃ 'nyní', gótským gadaban 'hodit se'. Původně tedy asi 'vhodná doba', pak 'doba vůbec' (k tomu srovnej hodina, hod a řecké καιρός (kairos, kěrós). Patří sem i odvozeniny podoba, obdoba a zdobit aj., k nimž stojí významově blízko litevské daba i dabinti 'zdobit'. Srovnej s dobrý.[1]
- omezené časové období
- Trvalo mu to hroznou dobu.
- období, perioda, éra, epocha, věk
Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
nominativ
|
doba
|
dobje
|
doby
|
genitiv
|
doby
|
dobow
|
dobow
|
dativ
|
dobje
|
dobomaj
|
dobam
|
akuzativ
|
dobu
|
dobje
|
doby
|
vokativ
|
doba
|
dobje
|
doby
|
lokál
|
dobje
|
dobomaj
|
dobach
|
instrumentál
|
dobu
|
dobomaj
|
dobami
|
- doba
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „doba“, s. 139.
- Rozcestník Doba ve Wikipedii
- Téma Doba ve Wikicitátech