dělník

• IPA: [ɟɛlɲiːk],   dělník^{? • info}

• děl-ník

Od dělný a přípony -ík.

• rod mužský životný

1. osoba vykonávající povolání založené na manuální práci
   • Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.
   • Všude dělníků jak mravenců, do čtyř rohů hluboké příkopy v zemi a za plaňkami na tisíce cihel a kopce opuky...!^[1]

1. osoba zaměstnaná v továrně

   • angličtina: worker, laborer, workman
   • čínština: 廠工, 工人
   • francouzština: ouvrier m
   • italština: lavoratore m
   • japonština: 労働者
   • latina: faber m
   • litevština: darbininkas m
   • lotyština: strādnieks m
   • němčina: Arbeiter m
   • polština: robotnik m
   • portugalština: trabalhador m
   • ruština: рабочий m
   • řečtina: εργάτης m
   • slovenština: robotník m
   • španělština: trabajador m
   • švédština: arbetare c
   • turečtina: işçi

• dělnice
• dělnický
• dělat
• dělníkův
• dělnictvo
• kamenodělník

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-01-04]. Heslo dělník.

•   Článek Dělník ve Wikipedii
•   Téma Dělník ve Wikicitátech