bible

• IPA: [ˈbɪblɛ]

• bib-le

Nejstarší známé židovské pojmenování jejich svatých knih, známé již z knihy Daniel pravděpodobně z 2. stol. př. n. l., bylo hebrejské הַסְּפַּרִים („ty knihy“). Řecky mluvící Židé to do svého jazyka přeložili jako τἁ βιβλία^[1]; tento výraz je doložen z roku 223 př. n. l. Starořecké slovo βιβλίον, s významem „papír, svitek“, je deminutivem slova βίβλος — „egyptský papyrus“, jehož název mohl být odvozen od jména fénického přístavu Byblos (v dnešním Libanonu), odkud se papyrus vyvážel do Řecka; případně slovo mohlo pocházet z jiného egyptského kořene.^[2] Do češtiny se slovo dostalo přes latinské biblia (knihy).

• (archaicky) biblí

• rod ženský

1. základní kniha křesťanství a jiných monoteistických náboženství
2. (přeneseně) kniha nebo osoba považovaná za autoritu daného oboru
   • Darwinova kniha O původu druhů se stala biblí evoluční teorie.
3. (expresivně) objemná kniha

1. základní kniha křesťanství

   • angličtina: Bible
   • finština: Raamattu
   • francouzština: Bible ž
   • italština: Bibbia ž
   • latina: biblia ž
   • němčina: Bibel ž
   • slovenština: Biblia ž
   • španělština: Biblia ž
2. autorita v oboru

   • angličtina: bible
   • francouzština: bible ž
3. —

1. kniha knih, Bible, Písmo svaté, Písmo, kánon
2. —
3. (v obecném jazyce) bichle

1. apokryfy
2. –
3. brožurka, spisek

• Bible
• biblický
• bibličtina
• bibliofil
• bibliotéka

• hebrejská bible
• Kralická bible

• IPA: ['bibl]

• rod ženský

1. bible

• Bible
• biblique

•   Článek Bible ve Wikipedii