akorát

• IPA: [akɔraːt]

• ako-rát

Z latinského accuratus (pečlivý, důkladný) přes německé akkurat.^[1]

• míry
• nestupňovatelné

1. (v obecném jazyce) zrovna, právě, přesně
   • „Nu, jářku, hrome, tatíku, jsou mu ty boty akorát, co? Ty mu kupte!“^[2]
   • Chcete nechat vzkaz? Dám jí ho na telex… — Ne, díky, nechci, já se půjdu vožrat - totiž, mám toho právě dneska tak akorát! Mám kilo v ruce, všeho tak akorát, jó to bude revoluce, novej Petrohrad, naleju se na Pavláku a v Ječný budu řvát: „Proč na slizký šmejdy v saku musím věčně hákovat?!“^[3]
2. (hovorově, v obecném jazyce) pouze, jenom, leda
   • V hrnci dnes zbylo akorát (tak) na vyškrábání.
3. (hovorově, v obecném jazyce, ironicky) (ironicky upozorňuje na určitou „drobnost“)
   • Akorát že mi [komunisti] zabili tátu. (titul knihy o Karlu Krylovi)

1. přesně

   • francouzština: pile-poil
   • slovenština: akurát
2. pouze

   • slovenština: akurát
3. ironické upozornění

   • slovenština: akurát

• akorátní
• akurátní

• VOJVODIĆ, Sonja. Významově-funkční posuny výrazu akorát a jejich vliv na aktuální členění věty v češtině. Záhřeb, 2019. 39 s. Diplomová. Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu. Vedoucí práce Petar Vuković. . Dostupné online. (česky)