amen

• IPA: [ˈamɛn], [ˈaːmɛn]

• amen

• ámen

Přes latinu ze starořeckého ἀμήν, které vychází z hebrejského אמן — „pravda“, používaného v příslovečném významu jako výraz souhlasu, jež vyšlo ze semitského kořene a-m-n „být důvěryhodný, potvrzovat, podpírat“.^[1] Talmud^[2] vysvětluje slovo jako iniciálovou zkratku z אֵל מֶלֶךְ נֶאֱמָן‎ (Bůh, Král, v něhož věříme).

• rod střední^[3]
• rod mužský neživotný^[4]
• nesklonné

1. souhlas, potvrzení
   • K takovéto úvaze rád dodávám své amen.
2. (v obecném jazyce, expresivně) konec, záhuba, zánik^[5]
   • Kdybys tam spadl z téhleté výšky, byl by s tebou amen.

1. —
2. • polština: amen m, koniec m, koniec pieśni m, kropka ž, pozamiatane

1. —
2. veta, konec

• dělat nad někým/něčím amen
• říkat amen
• dávat někomu/něčemu své amen
• být s někým/něčím amen

1. (v náboženství) staniž se, ať je to tak^[6] (výraz používaný na konci modlitby nebo požehnání)
   • … skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje až navěky. Amen.
   • Svatá Maria, matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
2. naznačuje, že mluvčí považuje svoji (či partnerovu) promluvu za ukončenou
   • Takže ti to řeknu naposled: Ty zuby si hned teď vyčistíš a poslouchat zkrátka budeš. Amen.

1. zakončení modlitby

   • angličtina: amen
   • arabština: آمِین
   • finština: aamen
   • francouzština: amen
   • hebrejština: אָמֵן
   • italština: amen
   • jidiš: אָמן
   • latina: fiat, sit, amen
   • maďarština: ámen
   • němčina: Amen
   • nizozemština: amen
   • polština: amen m
   • portugalština: amém
   • ruština: аминь
   • řečtina: αμήν (amín)
   • starořečtina: ἀμήν
   • španělština: amén
   • turečtina: amin
2. —

1. až na věky, séla, sélah
2. howgh, a basta fidli, šmytec, basta

• IPA: [eɪˈmɛn], [aːˈmɛn]

• Amon
• Amun

• nestupňovatelné

1. (v náboženství) amen
   • Glory be to the Father and to the Son and to the Holy Spirit as it was in the beginning, is now and ever shall be. Amen. – Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jakož byla na počátku, i nyní a na věky věkův. Amen.

1. (v náboženství, básnicky) amen

• intranzitivní

1. říkat amen
   • The whole congregation amened in unison. – Celé shromáždění řeklo sborově „Amen!“

• IPA: [a.mɛn]

• amènes
• amènent

• rod mužský

1. (hovorově) tečka, závěr, konec
   • Elle m’a tout conté, depuis Pater jusqu’à amen. – Odvyprávěla mi to všecko, od A až do Z.

1. (v náboženství, básnicky) amen
   • Je confesse un seul baptême en rémission des péchés. J'attends la résurrection des morts et la vie du siècle à venir. Amen. – Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.

1. ainsi soit-il

• IPA: ['amen]

1. (v náboženství, básnicky) amen

1. (v náboženství) amen
   • Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto, sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen. – Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky až na věky věků, amen.

• IPA: [a.mɛn]

1. (v náboženství, básnicky) amen

• IPA: [ˈãmɛ̃n]

1. (v náboženství, básnicky) amen

• jak amen w pacierzu

• amen

• osobní

1. my
   • Kerel pes bareder amenge. – Povyšuje se nad námi.

1. me

• amaro

1. (v náboženství, básnicky) amen

• IPA: [ˈamɛn]

1. třetí osoba plurálu subjuntivu prézenta slovesa amar

•   Článek Amen ve Wikipedii
•   Heslo Amen v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích