chování

• IPA: [xɔvaːɲiː],   chování^{? • info}

• cho-vá-ní

• rod střední

1. soubor akcí a reakcí určitého jedince či skupiny
   • Jeho chování včera večer nemůžu pochopit.
2. (přeneseně) způsob, jakým předmět či hmota reaguje v určité situaci
   • Lidé dlouho nemohli pochopit chování střelky kompasu.
3. držení rukama a mírné houpání
   • Chování dětí v náručí přispívá k jejich uklidnění.

1. soubor akcí a reakcí

   • angličtina (americká): behavior
   • angličtina (britská): behaviour
   • francouzština: comportement m, conduite ž
   • italština: comportamento m, condotta ž
   • němčina: Verhalten s
   • polština: zachowanie s
   • ruština: поведение s
   • slovenština: správanie s
   • srbština (cyrilice): понашање s
   • srbština (latinka): ponašanje s
2. dobré chování

   • angličtina: manners
   • němčina: Manieren
3. —

• vychování
• zachovat
• chovat se
• chovanec
• nevychovanec

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-01-12]. Heslo chování.

•   Článek Chování ve Wikipedii
•   Téma Chování ve Wikicitátech