- […] jak rození, tak umírání je obrovské tajemství, chvíle doteku s jiným světem. V obou případech jde o přechod odněkud někam a ten přechod v sobě nese nesmírně mnoho společného. Jen jsme si navykli v jednom případě ho spojovat s radostí a v druhém se smutkem, a přitom bychom mohli nahlížet na oba dva přechody s velikou nadějí.[1]
— Jiří Královec
- Když přijde na umírání, chci vědět, jaké to je opravdu žít.
When it comes to dying, I want to know what it is like to have really lived.[2]
— Lou Whittaker
- Mé umírání je tím největším díkůvzdáním.[3]
— Hildegarda Burjanová (před smrtí)
- Odpověď na otázku, co tedy se sezonními depresemi dělali lidé před vynálezem antidepresiv, je více než jednoduchá: Nic. Nemedicinalizovali přirozený stav – smutek přicházející s podzimem, s koncem vegetačního cyklu – a podzimní rozlady chápali jako zákonitou součást roku, jako pouhou reflexi všeobecného umírání, které příroda každý rok na podzim podstupuje.[4]
— Jiří X. Doležal
- ↑
POLTIKOVIČ, Viliam. Brána smrti. 1. vyd. Praha : Maitrea, 2015. 394 s. ISBN 978-80-7500-163-4. S. 186.
- ↑ Climber [online]. Lou Whittaker, [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑
První blahoslavená poslankyně: Hildegarda Burjan. radiovaticana.cz [online]. 2012-01-30 [cit. 2012-06-05]. Dostupné online.
- ↑
DOLEŽAL, Jiří X.. Sloupek Jiřího X. Doležala: Podzimní deprese. Psychologie dnes, 10 2008, roč. 14, čís. 10, s. 5. ISSN 1212-9607.
- ↑
WOLKER, Jiří. Umírající
- ↑
REMARQUE, Erich Maria. Na západní frontě klid. Překlad František Gel. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1967. 174 s.
- Encyklopedický článek Umírání ve Wikipedii