Slepice
domestikovaný pták chovaný jako zdroj potravy
Ve výrocích
editovatV dílech
editovat- Ta slepice dobrá jest, kteráž všecka i cizí kuřátka přijímá a neštípe. Tak ten člověk, kterýž má ke všem milost, žádného neštípe, nepotupuje, všem přeje dobrého, sám jsa živ dobře, znamení jest dobré, že milost Boží v něm.[2]
— Jan Blahoslav, Pochodně zažžená
Lidová slovesnost
editovat- Ani slepice darmo nehrabe.[3]
— české přísloví - Běda domu, kde slepice vládne a kohout mlčí.
— španělské přísloví - Běda té slepici, na kteréž se jestřáb učí.[3]
— české přísloví - I slepá slepice někdy zrnko najde.[3]
— české přísloví - Jednou rukou krmí slepice, druhou už hledá vejce.
— arménské přísloví - Když kuře učí slepici, tuť mistrují učedníci.[3]
— české přísloví - Kuře chce moudřejší býti než slepice.[3]
— české přísloví - Liška, která čeká, až spadne slepice z hřadu, zůstane o hladu.
— řecké přísloví - Nešťastný taký dům bývá, kde kohout mlčí a slepice zpívá.[4]
— české přísloví - Slepice krásného peří nesedává v koutě.
— africké přísloví - Slepice s červem v zobáku nekdáká.
— slovenské přísloví - Špatná slepice, špatné vejce.[3]
— české přísloví - Zařízne-li chudý k obědu slepici, je nemocný on, nebo ta slípka.
— japonské přísloví - Želva snese tisíc vajec a nikdo o tom neví, slepice jedno a co je při tom rámusu.[5]
— indické přísloví
Reference
editovat- ↑ CHROMÝ, Zdeněk. Abeceda moudrosti. Brno: Proxima, 1993. 478 s. Část. přel. z růz. jazyků
- ↑ Na každý den 1976. Kalich Praha 1975, S. 114
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 HRUBÝ, Karel. Sbírka přísloví, pořekadel a průpovědí, kterých užívá náš lid rolnický. Praha : J. Otto, 1880. 39 s. S. 20.
- ↑ HRUBÝ, Karel. Sbírka přísloví, pořekadel a průpovědí, kterých užívá náš lid rolnický. Praha : J. Otto, 1880. 39 s. S. 25.
- ↑ Kalendář VZP 2003