Rusko-ukrajinská válka: Porovnání verzí

'''RuskáRusko-ukrajinská vojenská intervence na Ukrajiněválka''' je označení pro činnost [[Ozbrojené síly Ruské federace|ozbrojených sil Ruské federace]] na území [[Ukrajina|Ukrajiny]] během [[Ukrajinská krize|ukrajinskéruské krizeválky]] od roku [[2014]] až doposud.

Nato vypukla [[Anexe Krymu Ruskou federací|předem připravená krize na ukrajinském Krymu]] a Vladimir Putin svolal v noci z 22. na 23. února 2014 schůzku svých politických a vojenských kolegů, na které jednali až do 7&nbsp;hodin do rána. Na schůzce Putin rozhodl o tom, že ruské orgány začnou pracovat na „navrácení Krymu k&nbsp;Rusku“.<ref name="Rossija 1" /> Několik hodin po rozhodnutí anektovat Krym proběhl závěrečný ceremoniál [[Zimní olympijské hry 2014|Zimních olympijských her 2014]] v&nbsp;[[Soči]], kde Putinovi poděkoval prezident [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]] [[Thomas Bach]] se slovy: „Pomohli jste ukázat tvář nového Ruska: efektivního a přátelského, vlasteneckého a otevřeného světu.“ [[Česká televize|ČT]] to komentovala tak, že „nové Rusko“ ukázalo Bachovi anexí Krymu poněkud jinou tvář, než předpokládal. Přitom není jasné, jestli už v&nbsp;době konference, na které bylo rozhodnuto o&nbsp;akcích na Krymu, na tomto poloostrově příslušníci ruských speciálních sil neoperovali. Na medailích, které za to později mnozí z&nbsp;nich dostali, je údajně uveden počátek akce 20.&nbsp;února 2014. Před akcí byl navíc z&nbsp;ruské strany proveden tajný průzkum, při kterém se podle Putina vyslovilo 75&nbsp;procent obyvatel Krymu pro připojení k&nbsp;Rusku.<ref name="Soči">{{Citace elektronického periodika

O několik měsíců později, když se rozhořelrozhořelá jiná fáze ruské války [[Válka na východní Ukrajině|konflikt na východní Ukrajině]] mezi proruskými povstalciteroristy, kteří na území [[Donbas]]u vyhlásili mezinárodněnikým neuznaný stát [[Nové Rusko]], a [[Ukrajinská armáda|ukrajinskou armádou]], překračovali ruští dobrovolníciteroristé a [[Zelení mužíčci (krymská krize)|neoznačené jednotky]] s&nbsp;těžkou vojenskou technikou jako posily povstalcůvzbouřenců nekontrolované vzbouřenců hranice Ukrajiny. Pomohli zabránit dobytí měst [[Doněck]] a&nbsp;[[Luhansk]] ukrajinskou armádou.<ref name="boj-Azov">{{Citace elektronického periodika

Mezinárodní komise vyšetřující [[sestřel]] [[Boeing 777|Boeingu 777]] letu [[Let Malaysia Airlines 17|MH17]] [[Malaysia Airlines]] 17. července 2014, při němž zahynulo 298 osob, zveřejnila 28. září 2016 závěry svého vyšetřování, dle nichž protiletadlový raketový systém [[9K37 Buk]], použitý k útoku, byl na povstalciteroristy držené území převezen z [[Rusko|Ruska]], na jehož území se také po provedení útoku vrátil.<ref>{{Citace elektronického periodika

K únoru 2015 neměla podle velitele ukrajinských pohraničníků Viktora Nazarenka Ukrajina pod kontrolou 493 km své státní hranice mezi Ruskem a ukrajinskými územími ovládanými povstalciteroristy, čili asi čtvrtinu rusko-ukrajinské hranice. Na dalších 144&nbsp; km byly podle Reuters za pomoci Evropské unie vyhloubeny protitankové příkopy a&nbsp;na 90&nbsp;km byly vybudovány ženijní překážky.<ref name="aktualne150218" /> Podle ČTK Rusko přitom dle tvrzení vojáků z Murmanského oddílu dál verbovalo své vojáky do povstaleckýchteroristických oddílů na Ukrajině.<ref>{{Citace elektronického periodika

Přes četná různorodá svědectví Rusko svou vojenskou přítomnost a pomoc ruským teroristům od začátku intervenceruské války v Ukrajině popírá. Světoví politici ji naproti tomu ostře kritizují, například v souvislosti s porušováním [[Druhá minská dohoda|druhé minské dohody o&nbsp;příměří]] v&nbsp;únoru 2015. Ruské jednotky a&nbsp;vojenská technika totiž dle ukrajinského prezidenta navzdory příměří dále operovaly především v&nbsp;[[Boje o Debalceve|bojích o&nbsp;Debalceve]]. Pomohly povstalcům dobýt toto strategicky důležité území a&nbsp;ukrajinské armádě byly způsobeny silné ztráty na lidech, těžkých zbraních a&nbsp;munici.<ref name="aktualne150218">{{Citace elektronického periodika