Redoxní reakce

V přírodě se často setkáváme s hořením a korozí. Oba dva procesy jsou redoxními reakcemi.

Rozklad chlorečnanu draselného:

4 KClO₃ → 3 KClO₄ + KCl

Reakce arsenu s vodným roztokem kyseliny dusičné:

3 As + 5 HNO₃ + 2 H₂O → 3 H₃AsO₄ + 5 NO

Reakce kyseliny dusičné s mědí a reakce kyseliny chlorovodíkové s manganistanem draselným:

3 Cu + 8 HNO₃ → 3 Cu(NO₃)₂ + 2 NO + 4 H₂O

2 KMnO₄ + 16 HCl → 5 Cl₂ + 2 MnCl₂ + 2 KCl + 8 H₂O

a také se mění oxidační čísla.

Je poloreakce, při níž dochází ke zvyšování oxidačního čísla prvku. Prvek při ní ztrácí elektrony.

Je poloreakce, při níž dochází ke snižování oxidačního čísla prvku. Prvek při ní získává elektrony.

Rovnice redoxních reakcí se vyčíslují jiným způsobem než neredoxní rovnice. Například rovnice reakce sulfidu olovnatého s peroxidem vodíku:

PbS + 4 H₂O₂ → PbSO₄ + 4 H₂O

Nejprve musíme v rovnici najít jednotlivé poloreakce:

• S^−II → S^+VI
• (O₂)^−II → 2 O^−II

Poté zapíšeme rozdíly oxidačních čísel před a po reakci:

• u síry rozdíl činí 8
• u kyslíku rozdíl činí 2

Nakonec obě čísla zkrátíme a výsledek přiřadíme druhému reaktantu. Takže v našem případě se dvojka zkrátí na jedničku a osmička na čtyřku. Poté se obě čísla prohodí. U kyslíku bude 4 a u síry 1. Nakonec stačí tato čísla zapsat na obě strany rovnice ke sloučeninám kyslíku a síry.

1 PbS + 4 H₂O₂ → 1 PbSO₄ + 4 H₂O ^{[pozn. 1]}

Rozhodně platí zákon zachování hmoty, tedy zachování počtů atomů v čase: Ty jsou shodné před i po reakci, tedy na obou stranách chemické rovnice. U redoxních rovnic se navíc sledují i náboje, tedy že v nich stále platí i zákon zachování elektrického náboje.

• elektrochemie

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu redoxní reakce na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo oxidace ve Wikislovníku
•   Slovníkové heslo redukce ve Wikislovníku