Suržyk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
uprav. |
tvz. makarónština (suržyk) není ani jazykem, ani nářečím, je to jen nebezpečný jev, kt. zabije živou ukrajinštinu a hojně podporován na státní úrovní v byvalém sovetském rusku a dnes dononce v teroristické federaci Rusko. značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
Západ 2,5 %, střed 14,6 %, středovýchod 21,7 %, východ 9,6 %, jih 12,4 %]]
'''Suržyk''' ({{vjazyce|uk}}, {{vjazyce|ru}} a v suržyku ''суржик'') je tzv. makarónština [[
http://www.iliteratura.cz/Clanek/29711/masenko-larysa-surzyk-miz-movoju-i-jazykom</ref> [[Gramatika]] a [[výslovnost]] jsou převážně ukrajinské, v [[lexikum|lexiku]] však převažuje ruština nebo angličtina popřípadě rumunština či polština. Původní význam výrazu suržyk je „mouka či pečivo ze směsi různých druhů obilí“.
V [[18. století]] byla [[Ruské impérium|carským Ruskem]] získána oblast tzv. [[Divoká pole|divokých polí]] a z Ruska na území dnešní Ukrajiny začala migrace obyvatel. Ti si s sebou přivezli mnoho vlastních věcí, včetně ruského jazyka. Ruština se používala ve vojenské i civilní správě a mezi vědci vedle [[němčina|němčiny]]. V ruštině se také zpečeťovaly obchody, ruština se používala i na kulturní scéně a to vše vedlo k postupné rusifikaci místního obyvatelstva<ref>{{Citace periodika
Řádek 21:
}}</ref>. S [[rusifikace|rusifikační]] politikou [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ve [[20. století]] užívání jazyků ostatních sovětských národů postupně klesalo, zvláště ve 30. letech a okolo roku 1980; podmínky byly nastaveny tak, aby pro obyvatele bylo výhodnější užívání ruštiny, jejíž osvojení však nebylo samozřejmé. Proto se také suržyk v jednotlivých regionech liší. Užíván je především v severovýchodní části [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Slobodská Ukrajina]], [[Donbas]], [[Dnipro]]), ale také v přilehlé části [[Rusko|Ruska]] (okolí [[Starodub]]u, [[Kursk]]a, [[Rostov]]a, [[Kubáň]]) a jeho prvky najdeme i na západní Ukrajině.
Jelikož vznik nebezpečného jevu suržyku
== Odkazy ==
| |||