Molière: Porovnání verzí

V prosinci 1662 měla premiéru komedie ''Škola pro ženy'' (''L'École des femmes),'' která měla obrovský úspěch u diváků, avšak objevila se i řada kritik a výtek, které zpochybňovaly Molièrovu morálku a útočily na jeho soukromý život. Spor o tuto hru trval více než rok a podnítil rozhovory pařížských salonů. V říjnu 1644 uvedl Molièrův soubor před králem satirickou komedii ''[[Tartuffe|Tartuffe neboli Pokrytec]]'' ([[Tartuffe|''Le Tartuffe ou l'Imposteur'']]), zesměšňující tehdejší pokryteckou společnost a praktiky církve.. Hra sklidila vřelý potlesk krále i jeho hostů, ale po zásahu pařížského arcibiskupa byl vydán zákaz veřejného uvádění. Molière hru několikrát přepracoval a její definitivní verze byla s velkým úspěchem uvedena v únoru 1669. <ref name=":0" /> Podobný osud měla další hra ''[[Don Juan|Don Juan aneb Kamenná hostina]]'' ( [[Don Juan|''Dom Juan ou le Festin de pierre'']]) z roku 1665. V tomto období se v důsledku přepracovanosti i osobních trápení začal zhoršovat i jeho zdravotní stav, začaly se objevovat symptomy [[Tuberkulóza|tuberkulózy]] a jeho nepevné zdraví ztěžovalo a zpomalovalo psaní dalších her.

Poté se situace obrátila a Molière prožíval velmi plodné tvůrčí období. Posledních sedm sezón bylo obdobím finanční prosperity jeho divadelního souboru, Molière byl bohatý díky příjmům za herecká vystoupení, autorská práva i z rodinného majetku. V březnu 1666 vyšlo první vydání jeho ''Souborného díla'' ve dvou svazcích, obsahující devět her. Na divadle byly uvedeny nové hry, mezi nimi ''Misantrop aneb Zamilovaný mrzout (Le Misanthrope ou l´Atrabilaire amoureux''), ''Lakomec'' (''L'Avare), Měšťák šlechticem (Le Bourgeois gentilhomme), Scapinova šibalství (Les Fourberies de Scapin), Učené ženy (Les Femmes savantes),'' které patří mezi jeho nejúspěšnější.

V říjnu 1672 se Molière a jeho rodina přestěhovali do do velkého dvoupatrového domu v [[rue de Richelieu]]. Téhož roku zemřela jeho dlouholetá přítelkyně Madeleine Béjartová a také jeho druhý syn Armand. Skončila osmiletá spolupráce Molièra a Lullyho na komediích-baletech, protože Lully se chtěl prosadit jako autor francouzské opery a uplatňoval výhradní právo na hudbu bez mluveného slova. Molière proto svěřil tvorbu hudebního doprovodu ke svým hrám [[Marc-Antoine Charpentier|Marcu-Antoinu Charpentierovi]]. Všechny tyto okolnosti se nepříznivě projevovaly na jeho zdraví, přesto dál hrál v divadle a psal. V roce 1673 vytvořil Molière v Palais-Royal komedii ''Zdravý nemocný (Le Malade imaginaire),'' smíšenou s hudbou Marca-Antoine Charpentiera a tancem, svou třicátou hru, v níž hraje postavu Argana, který musí předstírat, že je mrtvý.

Na počátku Molièrovy tvorby se v jeho komediích projevovala inspirace '''lidovou fraškou''' a komedií dell'arte. Jeho nejsilnějším žánrem byly '''charakterové komedie''', komplikovanější a formálně propracovanější, zdůrazňující charakter postav. Patří sem například ''Tartuffe, Lakomec, Misantrop'' nebo ''Zdravý nemocný''. Širší společenský rozsah mají jeho [[Komedie mravů|'''komedie mravů''']], které se zaměřují na větší skupiny lidí a společenské vrstvy, jsou studií společnosti a chování lidí v určitém prostředí. Příkladem jsou ''Směšné preciózky'' a ''Učené ženy''. Typickým Molièrovým žánrem jsou pak '''konverzační komedie''' reprezentované hrami ''Škola žen'' a ''Kritika školy žen,'' které měly četné odpůrce a vyvolaly oboustranné reakce prostřednictvím [[Pamflet|pamfletů]]. Žánr '''hrdinské komedie''' je v jeho tvorbě zastoupen pouze hrou ''Don Garcia Navarrský aneb Žárlivý princ.'' Hlavním tématem je láska a žárlivost, hra je však plná dlouhých deklamací a řadí se mezi ojedinělé Molièrovy neúspěchy. V aristokratických kruzích byly oblíbené '''pastorální komedie''', ale Molière napsal v tomto žánru na objednávku jen málo her a nepovažoval je za umělecky dostatečně na výši. Patří sem ''Princezna z Elidy'' nebo ''Komická pastorála''. Specifickým žánrem se stala '''komedie–balet''', v níž se střídaly taneční a dramatické výstupy. Spojovala hudbu a divadlo a byla uváděna na slavnostech pořádaných u dvora a na šlechtických sídlech. <ref>{{Citace elektronické monografie