Molière: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlepy značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| (Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 31 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 3:
| díla = ''[[Tartuffe]]'',<br />''[[Don Juan]]'',<br />''[[Misantrop]]'',<br />''[[Lakomec]]'',<br />''[[Měšťák šlechticem ]]'',<br />''[[Zdravý nemocný]]''
}}
'''Molière''', vlastním jménem '''Jean-Baptiste Poquelin''', ([[15. leden|15. ledna]] [[1622]] [[Paříž]] – [[17. únor]]a [[1673]] Paříž) byl [[Francie|francouzský]] [[herec]], [[spisovatel]] a [[dramatik]] období francouzského [[Klasicismus|klasicismu]], tzv. [[Velké století|Velkého století]], během vlády krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]]<ref>[[Josef Kopal|KOPAL, Josef]]. ''Dějiny francouzské literatury.'' 1. vyd. V Praze: Melantrich, 1949. 472 s. [Viz str. 181–191.]</ref> Patří k nejslavnějším dramatikům v historii divadla, jeho hry se dodnes objevují na jevištích, především pak ''[[Tartuffe]], [[Misantrop]], [[Lakomec]]'' a ''[[Zdravý nemocný]]'', jež byla jeho poslední hrou, a při ztvárňování jejíhož hlavního hrdiny také zemřel.
Zabýval se tzv. nízkým dramatem, především [[komedie|komedií]] a [[fraška|fraškou]], ale také [[Bajka|bajkou]], [[Tragikomedie|tragikomedií]], komediálními balety<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fleck
| jméno = Stephen Harlan
| titul = Molière's Comedy-ballets: A Dramatic and Musical Analysis
| url = https://books.google.cz/books?id=NMYyB2e8PaEC&q=Moli%C3%A8re&dq=Moli%C3%A8re&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjrvNrXx-ryAhXLAGMBHY6OAUw4FBDoATAGegQIBRAC
| vydavatel = University of California, Davis
| počet stran = 674
| poznámka = Google-Books-ID: NMYyB2e8PaEC
| jazyk = en
}}</ref> a [[Satira|satirou]]. V jeho díle je také zřetelná inspirace [[Commedia dell'arte|komedií dell'arte]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Andrews
| jméno = Richard
| titul = Molière, commedia dell'arte, and the Question of Influence in Early Modern European Theatre
| periodikum = The Modern Language Review
| datum vydání = 2005
| ročník = 100
| číslo = 2
| strany = 444–463
| issn = 0026-7937
| url = https://www.jstor.org/stable/3737608
| datum přístupu = 2021-09-06
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wadsworth
| jméno = Philip A.
| titul = Molière and the Italian Theatrical Tradition
| url = https://books.google.cz/books?id=h7FU4h_7fYkC&pg=PA41&dq=Moli%C3%A8re&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjrvNrXx-ryAhXLAGMBHY6OAUw4FBDoATABegQIBhAC#v=onepage&q=Moli%C3%A8re&f=false
| vydavatel = Summa Publications, Inc.
| počet stran = 154
| isbn = 978-0-917786-70-9
| poznámka = Google-Books-ID: h7FU4h_7fYkC
| jazyk = en
}}</ref> Jeho hry byly velmi odvážné zejména v kritice mravů a společenských poměrů své doby. V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě církev, která proti autorovi nejvíce brojila a prosadila zákaz některých jeho her, především pak ''Tartuffa'', v němž Molière útočil na náboženský fanatismus.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Phillips
| jméno = Henry
| titul = Molière and Tartuffe: Recrimination and Reconciliation
| periodikum = The French Review
| datum vydání = 1989
| ročník = 62
| číslo = 5
| strany = 749–763
| issn = 0016-111X
| url = https://www.jstor.org/stable/395031
| datum přístupu = 2021-09-06
}}</ref> Společenský dopad jeho děl byl mimořádný a v čase rostl. Podle některých badatelů například Molièrova díla v 18. století podkopala legitimitu tradičních institucí a předpřipravila půdu [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluci]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Leon
| jméno = Mechele
| titul = Molière, the French Revolution, and the Theatrical Afterlife
| url = https://books.google.cz/books?id=QGYl5O43g48C&pg=PA153&dq=Moli%C3%A8re&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwivs7XCxeryAhUOjhQKHSoWAbAQ6AEwBXoECAsQAg#v=onepage&q=Moli%C3%A8re&f=false
| vydavatel = University of Iowa Press
| počet stran = 198
| isbn = 978-1-58729-891-2
| poznámka = Google-Books-ID: QGYl5O43g48C
| jazyk = en
}}</ref> Tematika Molièrova díla je ale velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti atd.).
Kvalita Molièrových her v kombinaci s jeho nejasným vzděláním vedla v minulosti mnohé badatele k názoru, že Molière není jejich skutečným autorem (a že je jím nejspíše [[Pierre Corneille]]). Tyto názory jsou však dnes považovány za víceméně vyvrácené.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Flood
| jméno = Alison
| titul = Research overturns consensus that Molière did not write his own plays
| periodikum = the Guardian
| url = http://www.theguardian.com/books/2019/nov/27/research-overturns-consensus-that-moliere-did-not-write-his-own-plays
| datum vydání = 2019-11-27
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-09-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Corneille n'a pas écrit les pièces de Molière, assure une étude
| periodikum = leparisien.fr
| url = https://www.leparisien.fr/culture-loisirs/corneille-n-a-pas-ecrit-les-pieces-de-moliere-assure-une-etude-28-11-2019-8203911.php
| datum vydání = 2019-11-28
| jazyk = fr-FR
| datum přístupu = 2021-09-06
}}</ref>
== Život ==
=== Mládí a divadelní začátky ===
Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, se narodil 15. ledna 1622 v [[Paříž]]i. Jeho otec byl dvorní čalouník. Moliére studoval na clermontské jezuitské koleji v Paříži, právnický diplom získal v [[Orléans]]u. Spolehlivé doklady o jeho vzdělání neexistují a on sám právnický titul nepoužíval. <ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lebrová
| jméno = Dobromila
| titul = Moliére – 390. výročí narození
| periodikum = www.pozitivni-noviny.cz
| vydavatel = Pavel Loužecký
| url = https://www.pozitivni-noviny.cz/
| datum vydání = 2012-01-15
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-13
}}</ref>
Od raného dětství se zajímal o divadlo, které navštěvoval především se svým dědečkem Louisem de Cressé. Otec si přál, aby po něm převzal funkci královského čalouníka, ale on se rozhodl plně se věnovat divadlu. V roce 1643 vytvořil spolu s Madeleine Béjartovou, jejími sourozenci a dalšími herci divadelní soubor zvaný ''Skvělé divadlo'' (''Illustre théâtre'').<ref name=":0" /> Tehdy, aby nekompromitoval svou rodinu, začal používat jméno Molière. Madeleine Béjartová byla jeho kolegyně, určitý čas i milenka a hlavně celoživotní přítelkyně.
Pokoušel se dobýt Paříž, ale to se nedařilo, divadlo zaniklo a on skončil ve vězení pro dlužníky. S otcovou pomocí dluhy vyrovnal a na jaře 1646 se společně s rodinou Béjartových připojil k divadelní společnosti Charlese Dufresna. Následujících dvanáct let strávil cestováním po provinciích království, hlavně po [[Guyenne]], [[Languedoc|Languedocu]], údolí [[Rhône (departement)|Rhôny]], [[Dauphiné]] a [[Burgundsko|Burgundsku]], s pravidelnými pobyty v [[Lyon|Lyonu]], někdy trvajícími i několik měsíců. V září 1653 byl soubor pozván, aby sehrál přestavení před [[Armand Bourbon-Conti|knížetem z Conti]], který byl velkým milovníkem divadla. To byl počátek blízkého intelektuálního vztahu mezi princem a Molièrem. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Voisin
| jméno = Joseph de
| titul = La Défense du traitté de Monseigneur le prince de Conti touchant la comedie et spectacle
| url = https://books.google.fr/books?id=yzEWX14dMwIC&pg=PA419&dq=%22le+chef+de+leur+troupe%22+inauthor%3Avoisin#v=onepage&q=%22le%20chef%20de%20leur%20troupe%22%20inauthor%3Avoisin&f=false
| místo = Paříž
| rok vydání = 1671
| strany = 419
}}</ref> V následujícím období Molière složil řadu komedií a [[Fraška|frašek]], počínaje ''Potřeštěncem'' ( ''L'Étourdi ou les Contretemps),'' ve kterých použil typické prostředky ''[[Commedia dell'arte|commedie dell'arte]] a'' projevil také svůj herecký talent''.''
=== Dramatikem a hercem v Paříži ===
Roku 1658, poté, co v [[Rouen]]u společnost pod jeho vedením složila hold [[Pierre Corneille|Pierru Corneillovi]] uváděním jeho díla, získal možnost hrát v Paříži. Soubor dostal k dispozici velké a dobře vybavené divadlo v [[Hôtel du Petit-Bourbon|Malém Bourbonském paláci]], kde se střídal s italskými herci. Velký úspěch zaznamenala satirická komedie ''Směšné preciózky (Les Précieuses ridicules).'' Koncem roku 1660 se soubor přestěhoval do nového sálu v [[Palais Royal]].<ref name=":0" />
6. dubna 1660 zemřel Molièrův mladší bratr Jean III. Poquelin. Úřad královského čalouníka a komorníka připadl Molièrovi jako nejstaršímu z rodiny. Udržel si jej až do své smrti a horlivě jej vykonával. V jeho pohřebním listě bylo uvedeno: "Jean-Baptiste Poquelin de Molière, čalouník, komorník krále". <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jürgens
| jméno = Madeleine
| příjmení2 = Maxfield-Miller
| jméno2 = Elizabeth
| titul = Cent ans de recherches sur Molière, sur sa famille et sur les comédiens de sa troupe
| vydavatel = S.E.V.P.E.N.,
| místo = Paříž
| rok vydání = 1963
}}</ref>
[[Soubor:Jean-Léon Gérôme - Louis XIV and Moliere.jpg|náhled|300x300pixelů|[[Jean-Léon Gérôme]]: Louis XIV a Molière (1864)]]
Provoz ve zrekonstruovaném divadle v Palais Royal byl zahájen v lednu 1661 premiérou Molièrovy hrdinské komedie ''Don Garcia Navarrský aneb Žárlivý princ'' (''Dom Garcie de Navarre)'' , v níž ztvárnil titulní roli po boku Madeleine Béjartové. Hra byla komerčně neúspěšná a po sedmi reprízách byla stažena. Velký úspěch naopak zaznamenala komedie ''Škola pro muže'' (''L'École des maris)'' a na základě toho byl Molière vyzván, aby napsal hru pro pobavení královského dvora. Vytvořil nový žánr, komedii–balet, který integruje komedii, hudbu a tanec: baletní vstupy mají stejný námět jako hra a jsou umístěny na začátku a v přestávkách komedie. Brzy získal přízeň krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] a stal se spolu s [[Jean-Baptiste Lully|Lullym]] organizátorem královských slavností. Molièrovi byl přiznán královský důchod a od roku 1665 jeho soubor nesl označení „divadelní společnost králova“.<ref>[[Otakar Novák|NOVÁK, Otakar]], ed. et al. ''Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. [Viz str. 457.]</ref>
=== Osobní život ===
Na začátku roku 1662 se Molière oženil s mladou herečkou Armande Béjartovou, dcerou nebo snad mladší sestrou své bývalé milenky Madeleine. V této době vzniklo mnoho teorií a pomluv, kterými se jeho nepřátelé a konkurenti snažili poškodit Molièrovu pověst. Vznikly dokonce teorie o tom, že Armanda byla vlastně Molièrovou dcerou. <ref name=":0" /> V roce 1664 se jim narodil syn Ludvík, který však zemřel v osmi měsících. Jeho kmotrem byl sám král Ludvík XIV. Další dvě děti, dcera Marie (*1668) a syn Pierre (*1672), zemřely krátce po narození. Dospělého věku se dožila pouze dcera Esprit-Madeleine (*1665), která zemřela v roce 1723 bez potomků. Manželství nebylo příliš šťastné a Molière se často během manželských krizí uchýlil do domu, který si pronajal ve vesnici [[Auteuil (Seine)|Auteuil]].
=== Úspěchy a kritika ===
V prosinci 1662 měla premiéru komedie ''Škola pro ženy'' (''L'École des femmes),'' která měla obrovský úspěch u diváků, avšak objevila se i řada kritik a výtek, které zpochybňovaly Molièrovu morálku a útočily na jeho soukromý život. Spor o tuto hru trval více než rok a podnítil rozhovory pařížských salonů. V říjnu 1644 uvedl Molièrův soubor před králem satirickou komedii ''[[Tartuffe|Tartuffe neboli Pokrytec]]'' ([[Tartuffe|''Le Tartuffe ou l'Imposteur'']]), zesměšňující tehdejší pokryteckou společnost a praktiky církve.. Hra sklidila vřelý potlesk krále i jeho hostů, ale po zásahu pařížského arcibiskupa byl vydán zákaz veřejného uvádění. Molière hru několikrát přepracoval a její definitivní verze byla s velkým úspěchem uvedena v únoru 1669. <ref name=":0" /> Podobný osud měla další hra ''[[Don Juan|Don Juan aneb Kamenná hostina]]'' ( [[Don Juan|''Dom Juan ou le Festin de pierre'']]) z roku 1665. V tomto období se v důsledku přepracovanosti i osobních trápení začal zhoršovat i jeho zdravotní stav, začaly se objevovat symptomy [[Tuberkulóza|tuberkulózy]] a jeho nepevné zdraví ztěžovalo a zpomalovalo psaní dalších her.
[[Soubor:P1260802 Paris Ier rue de Richelieu fontaine Moliere rwk.jpg|náhled|Molièrův pomník na rohu rue de Richelieu a Rue Molière iv Paříži]]
=== Poslední roky života ===
Poté se situace obrátila a Molière prožíval velmi plodné tvůrčí období. Posledních sedm sezón bylo obdobím finanční prosperity jeho divadelního souboru, Molière byl bohatý díky příjmům za herecká vystoupení, autorská práva i z rodinného majetku. V březnu 1666 vyšlo první vydání jeho ''Souborného díla'' ve dvou svazcích, obsahující devět her. Na divadle byly uvedeny nové hry, mezi nimi ''Misantrop aneb Zamilovaný mrzout (Le Misanthrope ou l´Atrabilaire amoureux''), ''Lakomec'' (''L'Avare), Měšťák šlechticem (Le Bourgeois gentilhomme), Scapinova šibalství (Les Fourberies de Scapin), Učené ženy (Les Femmes savantes),'' které patří mezi jeho nejúspěšnější.
V říjnu 1672 se Molière a jeho rodina přestěhovali do velkého dvoupatrového domu v [[rue de Richelieu]]. Téhož roku zemřela jeho dlouholetá přítelkyně Madeleine Béjartová a také jeho druhý syn Armand. Skončila osmiletá spolupráce Molièra a Lullyho na komediích-baletech, protože Lully se chtěl prosadit jako autor francouzské opery a uplatňoval výhradní právo na hudbu bez mluveného slova. Molière proto svěřil tvorbu hudebního doprovodu ke svým hrám [[Marc-Antoine Charpentier|Marcu-Antoinu Charpentierovi]]. Všechny tyto okolnosti se nepříznivě projevovaly na jeho zdraví, přesto dál hrál v divadle a psal. V roce 1673 vytvořil Molière v Palais-Royal komedii ''Zdravý nemocný (Le Malade imaginaire),'' smíšenou s hudbou Marca-Antoine Charpentiera a tancem, svou třicátou hru, v níž hraje postavu Argana, který musí předstírat, že je mrtvý.
=== Smrt a pohřeb === Molière zemřel 17. února 1673 po konci čtvrtého představení<ref name="#1">NOVÁK, Otakar, ed. et al. ''Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. [Viz str. 457.]</ref> své poslední hry ''[[Zdravý nemocný]].'' Před tímto představením Molière řekl: „''Dnes se mi bude špatně hrát''“. Chvěl se po celém těle, hlava mu hořela, ale ruce měl studené. Ale rozhodně odmítl návrh kolegů, aby se představení zrušilo. Nechtěl zklamat početné publikum. Ve vysoké horečce sváděl zoufalý boj s přívaly kašle a krvavými hleny, které překrýval smíchem, aby vše vypadalo tak jako ve scénáři. Když hra skončila, diváci (mezi ně se ke konci přidal i [[Jean-Baptiste Lully|de Lully]], král Ludvík XIV. se však nedostavil) začali nadšeně tleskat. Nikdo však neměl tušení, že Molière svedl poslední boj o svůj život. Jakmile zmizel z jeviště, spadl na zem. Začal silně kašlat a na rtech se mu objevily krvavé sraženiny. Jeho kolegové nevěděli, jak Molièrovi pomoci, a odvezli ho domů. Pak ale dostal další záchvat a v deset hodin večer zemřel.
Molière nestačil přijmout svátost umírajících a odříci se „hříšné“ herecké profese (zemřel dříve, než se kněz dostavil) a kněžstvo jeho farnosti se zdráhalo jej křesťansky pohřbít.<ref>ŠALDA, F. X. a BLAHYNKA, Milan, ed. ''Šaldův slovník naučný: výběr z hesel F.X. Šaldy v Ottově slovníku naučném 1894–1908.'' 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1986. 353 s. [Viz str. 191.]</ref> Na příkaz krále však byl v úterý 21. února 1673 ve večerních hodinách pochován podle církevních obřadů (ale bez zádušních bohoslužeb) na Svatojosefském hřbitově v ulici Montmartre, a to v části hřbitova určené pro sebevrahy a nekřtěňátka.<ref>[[Otokar Šimek|ŠIMEK, Otokar]]. ''Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl 3., Klasický věk.'' 2., dopl. vyd. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1949. 362 s. [Viz str. 212.]</ref><ref>FRANCE, Anatole. ''Z francouzské literatury.'' 1. vyd. Praha: SNDK, 1964. 402, [3] s. Spisy / Anatole France; sv. 12. Knihovna klasiků. [Viz str. 200.]</ref> V roce 1792 byly jeho ostatky exhumovány a od roku 1817 spočívají na pařížském [[Hřbitov Père-Lachaise|hřbitově Père-Lachaise]].<ref name="#1" />
== Dílo ==
Molièrovo dílo tvoří převážně [[satira|satirické]] [[komedie]], [[verš]]ované ([[Misantrop]]) i [[próza|prozaické]] ([[Lakomec]]), tematicky se zaměřující na nešvary francouzské vyšší společnosti (lakota, naivita, pokrytectví, hypochondři a především snobství). Zápletka komedií nebývá příliš důmyslná, většinou se točí kolem sbližování milenců nebo nevěry. Používá ovšem velmi důmyslný jazyk a [[humor]] – zde vždy činí rozdíl mezi cílovou skupinou, pro niž je ta která hra určena – a břitkou a výstižnou satiru. Komedie má podle něj být zrcadlem společnosti, zobrazovat její nedokonalosti a neřesti přesně takové, jaké jsou, bez ohledu na to, jestli je to v souladu s etickými nebo náboženskými pravidly doby. Některé postavy a fráze z jeho her jsou natolik známé, že přešly i do běžné řeči (např. slovo ''harpagon'' označuje lakomce).
Na počátku Molièrovy tvorby se v jeho komediích projevovala inspirace '''lidovou fraškou''' a komedií dell'arte. Jeho nejsilnějším žánrem byly '''charakterové komedie''', komplikovanější a formálně propracovanější, zdůrazňující charakter postav. Patří sem například ''Tartuffe, Lakomec, Misantrop'' nebo ''Zdravý nemocný''. Širší společenský rozsah mají jeho [[Komedie mravů|'''komedie mravů''']], které se zaměřují na větší skupiny lidí a společenské vrstvy, jsou studií společnosti a chování lidí v určitém prostředí. Příkladem jsou ''Směšné preciózky'' a ''Učené ženy''. Typickým Molièrovým žánrem jsou pak '''konverzační komedie''' reprezentované hrami ''Škola žen'' a ''Kritika školy žen,'' které měly četné odpůrce a vyvolaly oboustranné reakce prostřednictvím [[Pamflet|pamfletů]]. Žánr '''hrdinské komedie''' je v jeho tvorbě zastoupen pouze hrou ''Don Garcia Navarrský aneb Žárlivý princ.'' Hlavním tématem je láska a žárlivost, hra je však plná dlouhých deklamací a řadí se mezi ojedinělé Molièrovy neúspěchy. V aristokratických kruzích byly oblíbené '''pastorální komedie''', ale Molière napsal v tomto žánru na objednávku jen málo her a nepovažoval je za umělecky dostatečně na výši. Patří sem ''Princezna z Elidy'' nebo ''Komická pastorála''. Specifickým žánrem se stala '''komedie–balet''', v níž se střídaly taneční a dramatické výstupy. Spojovala hudbu a divadlo a byla uváděna na slavnostech pořádaných u dvora a na šlechtických sídlech. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Menoušková
| jméno = Veronika
| titul = Moliere v moderním českém divadle
| url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/41791/DPTX_2011_2__0_80972_0_78286.pdf?sequence=1&isAllowed=y
| vydavatel = Univerzita Karlova
| místo = Praha
| datum vydání = 2012
| datum přístupu = 2024-07-13
| strany = 33-38
| poznámka = diplomová práce
}}</ref>
* ''
* ''Žárlivý Petřík'' (1650, La Jalousie du barbouillé), fraška Molièrovy kočovné společnosti,
* ''Potřeštěnec'' (1655, L'Étourdi ou les Contretemps), premiéra v [[Lyon]]u, česky též jako ''Ztřeštěnec'' nebo jako ''Popleta aneb láska s překážkami'', též jako ''Janek'',
Řádek 51 ⟶ 186:
* ''Sicilián aneb láska malířem'' (1667, Le Sicilien ou l'Amour peintre), jednoaktová komedie v próze,
* ''Amfitryon'' (1668, Amphitryon), jinotajná veršovaná komedie o třech jednáních na [[Starověk|antický]] námět, ve které Molière zesměšnil mravy dvořanů, opět jedno z vrcholných autorových děl.
* ''[[Jiří Dudek aneb Napálený manžel]]'' (1668, George Dandin ou le Mari confondu), komedie v próze o třech dějstvích uvedená nejprve jako komedie-balet s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho o typickém měšťákovi, který si myslí, že si za své peníze může koupit vše, česky též jako ''Jíra Danda aneb Chudák manžel'' nebo jako ''Žorž Dandin aneb Nerovný manžel.''
* ''[[Lakomec]]'' (1668, [[Lakomec|L'Avare ou l'École du mensonge]]), snad nejznámější Molièrova komedie, jejímž titulním hrdinou je vdovec, lichvář a necitelný lakomec Harpagon, který je pro peníze schopen obětovat vše, i rodinu a děti. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a ztrátu zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Molièrův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy. Molière si vzal silnou inspiraci z [[Titus Maccius Plautus|Plautovy]] antické Komedie o hrnci ([[Aulularia]]).
* ''[[Pán z Prasečkova]]'' (1669, Monsieur de Pourceaugnac), komedie-balet v próze o třech jednáních s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho napsaná pro královské slavnosti na [[Chambord (zámek)|zámku Chambord]], ve které autor vytvořil živý typ přihlouplého pošlechtěného měšťana,
* ''[[Skvělí milenci]]'' (1670, Les Amants magnifiques), pětiaktová pastorální komedie v próze,
* ''[[Měšťák šlechticem]]'' (1670, Le Bourgeois gentilhomme), česky též jako ''Jeho Urozenost pan měšťák'',<ref group="p">V roce 1926 hráno v Národním divadle v Praze pod názvem ''Bařtipán'' s hudbou [[Ervín Schulhoff|Ervína Schulhoffa]] a v režii [[Karel Dostal|Karla Dostala]].</ref> komedie-balet v próze o pěti jednáních napsaná rovněž pro královské slavnosti na [[Chambord (zámek)|zámku Chambord]] s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho, satira na chudnoucí šlechtu, která je nucena obracet se bez ohledu na pojem šlechtické cti na bohatnoucí měšťáky s žádostmi o finanční pomoc,
* ''[[Psyché (divadelní hra)|Psyché]]'' (1671), [[Mytologie|mytologická]] baletní tragikomedie napsaná ve spolupráci s [[Pierre Corneille|Pierrem Corneillem]] a [[Philippe Quinault|Philippem Quinaultem]], hudba Jean-Baptiste Lully,
* ''Skapinova šibalství'' (1671, Les Fourberies de Scapin), tříaktová komedie v
* ''Hraběnka z Nouzova'' (1671, La Comtesse d'Escarbagnas), [[jednoaktovka]] v próze, morální a psychologická karikatura venkovské preciosky, snažící se napodobovat styl pařížské aristokratické společnosti,
* ''Učené ženy'' (1672, Les Femmes Savantes), komedie ve verších o pěti jednáních, ve které autor zesměšňuje
* ''[[Zdravý nemocný]]'' (1673, [[Zdravý nemocný|Le Malade imaginaire]]), komedie-balet o třech jednáních v próze (hudba [[Marc-Antoine Charpentier]]) s titulní postavou měšťáckého sobce a hloupého hypochondra. Když v hlavní roli Argana dohrál čtvrté představení této komedie, Molière zemřel.
Řádek 154 ⟶ 289:
=== Reference ===
{{Překlad|fr|Molière|2079}}<references />
=== Literatura ===
Řádek 172 ⟶ 307:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje|autor=Molière}}
* {{Wikizdroje2|jazyk=fr|autor=Molière}}
* {{NK ČR|jn19981001860}}
* {{Gutenberg autor}}
* {{Wikicitáty|osoba=Molière}}
* [http://www.toutmoliere.net Molièrova díla online] {{Wayback|url=http://www.toutmoliere.net/ |date=20200906013530 }} {{fr}}
* [https://web.archive.org/web/20080421142607/http://www.comedie-francaise.fr/histoire/moliere1.php Molière na stránkách Comédie-Française]
* [https://web.archive.org/web/20170614125331/http://www.pourquoicomment.fr/pourquoi-jean-baptiste-poquelin-est-surnomme-moliere/ Pourquoi Jean-Baptiste Poquelin est surnommé Molière ?]
* [https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/41791/DPTX_2011_2__0_80972_0_78286.pdf?sequence=1&isAllowed=y Menoušková Veronika: Molière v moderním českém divadle], dipl. práce UK Praha 2012
{{Autoritní data}}
{{Portály|Francie|Lidé|Literatura}}
[[Kategorie:Molière| ]]
[[Kategorie:Francouzští dramatici]]
[[Kategorie:Francouzští barokní spisovatelé]]
Řádek 188 ⟶ 325:
[[Kategorie:Francouzští divadelní herci]]
[[Kategorie:Osobnosti na francouzských bankovkách]]
[[Kategorie:Narození v roce 1622]]
[[Kategorie:Narození 15. ledna]]
[[Kategorie:Narození v Paříži]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1673]]
[[Kategorie:Úmrtí 17. února]]
[[Kategorie:Úmrtí v Paříži]]
[[Kategorie:Pohřbení na Père Lachaise]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách]]
| |||