Wikov
Prostějovská továrna Wichterle a Kovářík a.s., zkráceně WIKOV, byl strojírenský podnik v tehdejším Československu.[1]
WIKOV Wichterle & Kovářík | |
---|---|
Logo | |
Prostějov, továrna na hospodářské stroje a slévárna firmy F. Wichterle po roce 1900 | |
Základní údaje | |
Datum založení | 22. prosince 1918 |
Datum zániku | 1945 |
Osud | firma zanikla |
Zakladatelé | František Wichterle, František a Josef Kováříkové |
Sídlo | Prostějov, Československo |
Adresa sídla | Prostějov, Česko (areál fabriky Wikov) |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | strojírenský |
Produkty | zemědělská technika, automobily |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vznik firmy
editovatFirma vznikla 22. prosince roku 1918 sloučením dvou prostějovských firem Wichterle a Kovářík. Firma Wichterle, kterou založil František Wichterle, vyráběla již od 80. let 19. století zemědělské stroje a postupně se rozrůstala. Do její činnosti patřily i opravy zemědělských strojů. V roce 1888 koupil František Wichterle jiný zkrachovaný podnik a svoji firmu rozšířil o další provozy včetně slévárny. Kromě zemědělských strojů firma vyráběla motory, parní kotle, ozubená kola, elektromotory, nástěnné výtahy či zařízení pro provoz jatek. Firma F. a J. Kovářík, kterou vlastnili bratři inženýři František a Josef Kováříkové, vyráběla od roku 1894 pluhy a nářadí na zpracování půdy, postupně přešla k obdobnému sortimentu, jako firma Wichterle. Ač byly tyto dvě firmy konkurenční, již za první světové války vzájemně spolupracovaly, což vedlo k jejich sloučení těsně po vzniku samostatné Československé republiky.
Výroba zemědělských strojů
editovatWikov nejenže pokračoval ve výrobě tradičních výrobků, ale postupně s rozvojem techniky docházelo k produkci dalších výrobků. Firma se stala největším výrobcem zemědělské techniky v Československu. V roce 1929 začala firma vyrábět zemědělské traktory. Za druhé světové války byla výroba zemědělských strojů a zařízení omezena a firmě byla vnucena výroba pro německé válečné hospodářství. V roce 1948 byla firma znárodněna a stal se z ní podnik Agrostroj Prostějov.
Výroba automobilů
editovatV roce 1924 začala z podnětu Ing. Dr. Františka Kováříka výroba automobilů Wikov, která však trvala jen do roku 1940. Cílem firmy byla malosériová produkce vozů pro bohaté zákazníky. Firma začala experimentovat s prvními prototypy automobilů v roce 1924, ty ale byly vyrobeny jen v počtu několika málo kusů (Wikov IV/16). Za první sériově vyrobené auto firmy Wikov se tak považuje až model Wikov 7/28 z roku 1925. Vzhledem k vysoké ceně vzniklo těchto automobilů nakonec jen 280 kusů.
Následoval technicky ještě dokonaleji provedený model Wikov 35 z roku 1932, jehož výhodou byla velmi dobrá aerodynamika. Ani tento vůz nezaznamenal výrazný prodejní úspěch, a za tři roky se vyrobilo jen 150 kusů. Zajímavostí je, že tento vůz byl již vybaven volantem na levé straně, tak jak to známe dnes, a to i přesto, že strany provozu byly změněny až později. Již ve 30. letech se ale o této změně uvažovalo a firma Wikov se na to připravila.
Na podvozku modelu 35 vznikl vzhledově nejzajímavější vůz továrny Wikov - Kapka, což byl první aerodynamický vůz vyráběný v Československu a jeden z prvních na světě. Za celou dobu se ale vyrobily jen tři kusy (podle některých pramenů až 6). Problém tohoto vzhledově aerodynamického vozu byl v tom, že jeho skutečné aerodynamické vlastnosti nebyly příliš dobré, navíc přidané aerodynamické štíty zvýšily váhu vozu o více než 100 kg.
V roce 1933 bylo vyrobeno několik luxusních vozů typu Wikov 70 a v roce 1934 se začal vyrábět model Wikov 40, jehož vzniklo 330 kusů.
Celkově bylo ve firmě Wikov vyrobeno za dobu její existence asi jen 800 osobních automobilů a 100 nákladních, díky tomu jsou dnes vozy této značky vysoce ceněny mezi sběrateli.
Výroba automobilů Wikov v letech 1932-1937[2]
1932 | 1933 | 1934 | 1935 | 1936 | 1937 | 1932-7 | |
osobní | 81 | 54 | 58 | 39 | 25 | 7 | 264 |
nákladní | 26 | 19 | 11 | 10 | 10 | 5 | 81 |
autobusy | 5 | 1 | 1 | 2 | 9 | ||
speciální | 2 | 2 | |||||
celkem | 112 | 73 | 70 | 52 | 35 | 14 | 356 |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KVAPILOVÁ NOVÁKOVÁ, Michaela. Automobilka Wikov: síla-jistota-krása. 2. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska v Prostějově, 2010. 80 s. ISBN 978-80-86276-33-5.
- ↑ ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Wikov (1925-1940). 1. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros media, 2015. 138 s. ISBN 978-80-264-0884-0. S. 55.
Literatura
editovat- KOHLÍČEK Jiří, KVAPILOVÁ-NOVÁKOVÁ Michaela: Wikov – továrna automobilů (3 díly), Studio Guliver s.r.o., 2017, 850 s., ISBN 978-80-2607-423-6
- PORÁZIK, Juraj; ORAVEC, Ján. Veteráni: automobily z let 1885 - 1940 . 1. vyd. Bratislava: Alfa, 1988. 272 s. (Edice dopravní literatury.)
- PhDr. Hana Bartková, Wikov Honoratus, O.S. Industria Wichterlensis 2011, ISBN 978-80-260-0008-2
- * KVAPILOVÁ NOVÁKOVÁ, Michaela. Automobilka Wikov: síla-jistota-krása. 2. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska v Prostějově, 2010. 80 s. ISBN 978-80-86276-33-5.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wikov na Wikimedia Commons
- Prostějovské továrny na stroje Wichterle a Kovářík a.s. Archivováno 29. 12. 2018 na Wayback Machine.
- Historie automobilky Wikov
- Wikov