Vratislav Nechleba

Po absolvování reálky v Lounech (1902) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1902–1907 v ateliéru profesora Maxmiliána Pirnera. Poté na základě Lerchova stipendia absolvoval studijní cesty do Itálie, Rakouska a Německa. V roce 1918 byl jmenován profesorem na AVU. Zde působil až do roku 1958. Několikrát byl zvolen rektorem AVU (1926–1928, 1931–1933, 1939–1940, 1945–1946).

V letech 1908–1949 byl členem SVU Mánes.

Nejznámější část jeho díla tvoří portréty, včetně tzv. oficiálních portrétů – herec Eduard Vojan (1911), malíř T. F. Šimon (1922), Karel Kramář, Tomáš Garrigue Masaryk, portréty členů rodiny Bartoňů z Dobenína (majitelů zámku v Novém Městě nad Metují) a mnoho dalších. Vedle toho se věnoval i krajinomalbě, žánrovým výjevům a zátiší. Namaloval i řadu autoportrétů. Na rozdíl od svého konkurenta Otty Peterse se po roce 1948 rychle adaptoval na nový režim a portrétoval komunistické představitele státu (Klement Gottwald, Antonín Zápotocký). Spisovatele Otu Pavla inspiroval k vytvoření postavy vybíravého portrétisty profesora Nejezchleba.^[2][3]

Ilustroval také knihy (Příjezd T. G. Masaryka do vlasti 1918 a j.)

• 1937 zlatá medaile na Světové výstavě v Paříži
• 1940 Národní cena
• 1940 Mánesova cena České akademie věd a umění
• 1953 laureát státní ceny za portrét Klementa Gottwalda
• 1955 udělen titul zasloužilý umělec

V galerii GASK se v termínu 13. 10. 2024 – 2. 3. 2025 koná výstava Už jde… Vratislav Nechleba (1885–1965) Verista v pasti modernismu, která nabízí přehlídku děl z celého období Nechlebovy tvorby. Galerie v 1. polovině 20. let 21. století restaurovala podstatnou část obrazové sbírky, kterou získala v roce 2001 jako dar od paní Anny Nechlebové, a právě tato díla jsou návštěvníkům prezentována.^[4]

Předobrazem postavy malíře Nejezchleba, kterou ve filmu Smrt krásných srnců (1986) režiséra Karla Kachyni ztvárnil herec Lubor Tokoš, je právě Vratislav Nechleba. Postava se vyskytuje již v literární předloze – povídkovém souboru Oty Pavla.^{[4] [5]}

• heslo Nechleba, Vratislav. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. ISBN 80-86171-14-0. Svazek IX. S. 217–218.
• Vratislav Nechleba a jeho škola, text Josef Schlesinger, Praha : Středočeská galerie, 1976 – katalog výstavy
• TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek II. Praha: Tvar, nakladatelství Svazu čs. výtvarných umělců, 1950. Heslo Nechleba, Vratislav, s. 190. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Nechleba na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vratislav Nechleba
• Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Nechleba Vratislav (1885)
• Vratislav Nechleba v informačním systému abART

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.