Vlastimil Koutecký
Vlastimil Koutecký (1. září 1930 ve Veselí nad Lužnicí – 25. února 2000 Český Krumlov) byl akademický architekt a scénograf.
| Vlastimil Koutecký | |
|---|---|
| Narození | 1. září 1930 Veselí nad Lužnicí  Československo |
| Úmrtí | 25. února 2000 (ve věku 69 let) Český Krumlov Česko |
| Povolání | architekt, scénograf, výtvarník a malíř |
| Ocenění | medaile Za zásluhy  III. stupeň (1998) |
| Choť | Inge Švandová-Koutecká |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a dílo
editovatPo středoškolských studiích absolvoval v letech 1950 až 1954 Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, obor architektura u profesora Adolfa Benše. Studia doplnil u profesora A. Pacáka na FAMU studiem filmové architektury.[1]Šéf výpravy a scénograf v divadlech (zejm. v Příbrami, Plzni a Českých Budějovicích) vytvořil během svého života na 350 výprav pro řadu operních, operetních, muzikálových, činoherních a baletních inscenací na všech významných českých divadelních scénách. Své pojetí scény přizpůsoboval charakteru hry a hudby a docílil věrohodnější výtvarné podoby inscenace. Díky své neobyčejně invenční tvorbě patřil mezi nejvýznamnější české jevištní výtvarníky. Získal čestné uznání na scénografických výstavách v roce 1977 a 1981 v Opavě.[1] Dne 28. října 1998 převzal z rukou prezidenta ČR Václava Havla Medaili Za zásluhy.
Se svou manželkou, známou operní režisérkou a pedagožkou Inge Švandovou–Kouteckou, držitelkou Ceny Thálie za režii (2004), se v Českém Krumlově, kde bydleli, výrazně podíleli jako výtvarník a režisérka na vysoké úrovni známých „krumlovských slavností“. Zajímal se o kulturu ve městě.[2] Zemřel 25 února 2000 v Českém Krumlově.[3]
Autorské výstavy
- 1964, 1965 Příbram
- 1970 Tábor
- 1971, 1979 Praha – Pražské quadriennale jevištního výtvarnictví a divadelní architektury
- 1974, 1978 Plzeň
- 1977, 1981 Opava – Národní přehlídka českých scénografů
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b TAŠLOVÁ, Věra; VÍTOVÁ EVA. Jevištní a kostýmní výtvarníci českých divadel 83. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1983. 69 s.
- ↑ KOUTECKÝ, Vlastimil. Zastavte nesmyslnou katastrofu, zachraňte siluetu zámku i města: vedení zámku zůstalo hluché vůči původnímu projektu rekonstrukce divadla. Českokrumlovské listy. 1995, roč. 2, čís. 33, s. 10.
- ↑ FRIDRICH, Milan. Za Vlastimilem Kouteckým. Českobudějovické listy. 2000, roč. 9, čís. 54, s. 11.