Volby prezidenta USA 2000

 

• Lamar Alexander, předtím guvernér státu Tennessee a ministr školství USA
• Gary Bauer, poradce pro domácí záležitosti prezidenta Ronalda Reagana, konzervativní křesťanský aktivista
• George W. Bush, guvernér státu Texas a syn předcházejícího prezidenta George H.W. Bushe
• Elizabeth Dole, předtím ministryně dopravy ve vládě prezidenta Reagana a ministryně práce ve vládě prezidenta Bushe a manželka kandidáta na prezidenta v roku 1996 Boba Dolea.
• Steve Forbes, generální ředitel a šéfredaktor časopisu Forbes a neúspěšný kandidát o nominaci z roku 1996.
• Orrin Hatch, senátor za stát Utah
• Alan Keyes, předtím asistent na ministerstvu zahraničních věcí, neúspěšný kandidát na post senátora v letech 1988, 1992 a 2004
• John McCain, senátor za stát Arizona
• Dan Quayle, předtím viceprezident a bývalý senátor za stát Indiana
• Robert C. Smith, senátor za stát New Hampshire. Vzdal se boje o nominaci v Republikánské straně a ucházel se o nominaci v straně U.S. Taxpayers Party (doslova „Strana amerických daňových poplatníků“). Později se vzdal i této nominace a kandidoval jako nezávislý.

 

• Bill Bradley, bývalý senátor za stát New Jersey
• Al Gore, toho času viceprezident, předtím senátor za stát Tennessee

Podle 22. dodatku, tehdejší prezident Bill Clinton nemohl kandidovat na třetí volební období. Kvůli tomu, že se po dobu jeho vlády vyskytlo několik skandálů, uvažovalo se o vícero kandidátech. Uvažovalo se o Dickovi Gephardtovi ze státu Missouri, senátorovi Bobovi Kerreym z Nebrasky, senátorovi Paulovi Wellstoneovi z Minnesoty a o bývalém senátorovi Billovi Bradleym z New Jersey.

Nominaci získal Al Gore.

Ve volbách kandidovali i (počet států, kde kandidát kandidoval, celkem z 51):

• Harry Browne (Libertariánská strana, 50),
• Pat Buchanan (Reformní strana, 49),
• Ralph Nader (Strana zelených, 44),
• Howard Phillips (Strana Ústavy, 41) a
• John Hagelin (Strana přirozeného práva, 38).

V kampani, ve které Bushovi radil republikánský politický konzultant Karl Rove, Bush vyzdvihl svoji vůli zabývat se zejména vnitřními záležitostmi země a snížit zahraniční angažovanost Spojených států, což bylo v souladu s izolacionistickou tradicí Republikánské strany. Opakovaně prohlásil, že je proti zahraničním národně-budovatelským („nation-building“) pokusům (zásahům do vnitřních záležitostí jiných států v oblasti lidských práv a státního zřízení).

Jedna z linií volebního programu Ala Gorea se věnovala životnímu prostředí. Součástí programu bylo plnění limitů CO₂ Spojenými státy podle Kjótského protokolu.

Výsledky byly v některých státech velmi těsné, například v Novém Mexiku a na Floridě. Nedostatky a nejasnosti některých volebních formulářů vedly ke sporům v některých volebních úřadech, zejména na Floridě, kde byl rozdíl jen v stovkách hlasů. Podle oficiálních výsledků Bush získal 2 912 790 hlasů a Al Gore 2 912 253.

Další těsné výsledky byly v Novém Mexiku (+0,06% pro Ala Gora); ve Wisconsinu (+0,22% pro Ala Gora); Iowě (0,31% pro Ala Gora), Oregonu (0,44% pro Ala Gora). Další rozdíly už překročily 1% hranici. Nejtěsnější výsledky (červená označuje vítězství Georga W. Bushe a modrá vítězství Ala Gorea):

Takzvané „motýlí hlasovací lístky“ používané mj. i na Floridě.

Pohled shora

Pohled zepředu, podle kritiků zvýšil riziko nechtěného hlasování, pokud nebylo možné z tohoto pohledu určit, ke kterému jménu patří který otvor.

1. Florida, 0,01%
2. New Mexico, 0,06%
3. Wisconsin, 0,22%
4. Iowa, 0,31%
5. Oregon, 0,44%
6. New Hampshire, 1,27%
7. Minnesota, 2,40%
8. Missouri, 3,34%
9. Ohio, 3,51%
10. Nevada, 3,55%
11. Tennessee, 3,86%
12. Pennsylvania, 4,17%
13. Maine, 5,11%
14. Michigan, 5,13%
15. Arkansas, 5,44%
16. Washington, 5,58%
17. Arizona, 6,28%
18. Západní Virginie, 6,32%
19. Louisiana, 7,68%
20. Virginie, 8,04%
21. Colorado, 8,36%
22. Vermont, 9,94%

Na závěr byl George W. Bush zvolený prezidentem Spojených států amerických po rozhodnutí Nejvyššího soudu, díky volebním hlasům z Floridy. Bush nasbíral 271 volebních hlasů vůči 266 hlasům Ala Gorea, včetně volebních hlasů 30 z 50 států. Ani jeden z kandidátů nedosáhl většinu v lidovém hlasování – Bush získal 47,9 procenta hlasů, Al Gore 48,4 procenta. Gore však dosáhl pluralitní většinu získaje o 539 898 hlasů víc ze 105 miliónů hlasů (což však vzhledem na americký volební systém nemusí znamenat vítězství). Toto byly prvé prezidentské volby USA od roku 1888, kdy vítězný kandidát dosáhl méně lidových hlasů než jeho oponent, poprvé od roku 1876, kdy došlo k volebnímu sporu, a vůbec poprvé v historii USA, kdy byla konečná volba prezidenta přisouzená rozhodnutím Nejvyššího soudu.

Bush byl inaugurován za prezidenta 20. ledna 2001. 29. října 2002 podepsal návrh zákona Help America Vote Act z roku 2002, kterým se mělo zevšeobecnit používání sčítacích strojů na registraci volebních lístků.

Advokáti Al Gorea dosáhli v Nejvyšším soudě Floridy (ve kterém 6 soudců ze 7 bylo nominovaných demokraty) nové manuální sčítání hlasů v třech obvodech: Miami Dade, Palm Beach a Broward, ve kterých voličská základna je většinově demokratická. Schválením tohoto Nejvyšší soud Floridy přesáhl svoje právní kompetence, což hned napadli právníci George W. Bushe. Po prvním upozornění anuloval Nejvyšší soud USA (ve kterém 7 soudců z 9 bylo nominovaných republikánskými prezidenty; i když všeobecně byli 4 považovaní za liberální, 4 za konzervativní a jedna soudkyně byla považovaná za umírněnou) toto nařízení a zastavil sčítání hlasů.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prezidentské voľby v USA v roku 2000 na slovenské Wikipedii.

• Clint Curtis
• Al Gore
• George W. Bush
• Bill Clinton

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby prezidenta USA 2000 na Wikimedia Commons
• HAVLÍKOVÁ, Kateřina. Prezidentské duely IV.: George W. Bush versus Al Gore aneb Usedl do křesla v Bílém domě správný muž?. Plus [online]. Český rozhlas, 2024-01-06 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
• Dokument BBC o volbách na nw0.info (angl.)
• Výsledky podle okresů (counties) na geoelections.free.fr (angl.)
• Výsledky podle států na psephos.adam-carr.net (angl.)
• Výsledky podle států na uselectionatlas.org (angl.)
• Analýzy a přehledy na webu CBS (cbsnews.com), PDF (angl)
• Výsledky na fec.gov (angl.)