[go: up one dir, main page]

Václav Treitz

český anatom a patolog

Václav Treitz, také Wenzel Treitz[1] (9. dubna 1819, Hostomice pod Brdy[2]27. srpna 1872, Praha[3]) byl český lékař, patologický anatom.

Václav Treitz
Václav Treitz
Václav Treitz
Narození9. dubna 1819
Hostomice pod Brdy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. srpna 1872 (ve věku 53 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíotrava kyanidy
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materJagellonská univerzita
Povolánílékař, vysokoškolský učitel, patolog a fotograf
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Hostomicích pod Brdy, jeho otec byl advokát. Po maturitě na gymnáziu v Benešově studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dalšího vzdělání se mu dostalo ve Vídni, kde působil u významného rakouského anatoma Josefa Hyrtla. Později působil jako lékař na Jagellonské univerzitě v Krakově. V roce 1855 se vrátil zpět do Prahy, kde se stal profesorem. Byl u nás první, kdo použil experimentu v patologii.

Popsal jednu z vnitřních hernií a řadu anatomických struktur.[4] Roku 1853 (nebo 1856[1]) objevil Musculus suspensorius duodeni, hladký sval, který byl později pojmenován Treitzův sval.[5] Plní funkci fixace dvanáctníku a tenkého střeva na vnitřní straně břišní dutiny.

V roce 1855 převzal katedru patologické anatomie na pražské lékařské fakultě. Dobudoval a v roce 1858 otevřel jako ředitel Ústav patologické anatomie pražské lékařské fakulty (až do roku 2000 pod názvem II. patologickoanatomický ústav, sídlící při VFN v Praze na Karlově náměstí).[1]

Kromě lékařství se Václav Treitz věnoval i činnostem spojeným s národním obrozením, je tedy považován za národního buditele. Ve svých 52 letech, 27. srpna 1872, spáchal sebevraždu požitím kyanidu draselného.

Pojmy spojované se jménem Treitz

editovat
 
Pamětní deska na rodném domě čp. 71 (Tyršovo náměstí)
  • Treitzův sval – již zmíněný sval
  • Treitzův úhel – ostré zalomení duodenojejunálního přechodu
  • Treitzův oblouk – (plica paraduodenalis), řasa pobřišnice mezi levou stranou flexura duodenojejunalis a středního ohraničení levé ledviny
  • Treitzova fasciapovázka (vazivový obal svalu či skupiny svalů[6]) za hlavou pankreatu
  • Treitzova fossa – důlek za slepým střevem
  • Treitzova kýladuodenojejunální hernie, známá též jako hernie retroperitonea
  • Treitzova membrána
  • Treitzův recessus
  • Treitzův cévní svazek – dolní okružní žíla s levou tračníkovou tepnou v řase nástěnné pobřišnice
  • Treitzův retrococcygeální sval

Je autorem dvou prioritních spisů, o retroperitoneální hermii (1856) a o uremické kolitidě (1859).[1]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Václav Treitz na německé Wikipedii.

Literatura

editovat
  • Richard S. Fox, Claire G. Fox, William P. Graham III: Václav Treitz (1819–1872): Czechoslovakian pathoanatomist and patriot. World J Surg 9 (1985), 361–6, PMID 3887773
  • J Dobiás, J Marek: Dr. Václav Treitz (1819–1872). On the 110th anniversary of his death and the 125th anniversary of the founding of the Pathologic Anatomy Institute in Prague. Časopis lékařů českých 122 (1983), 405–7, PMID 6344997
  • Václav Treitz, the Czech pathological anatomist. Časopis lékařů českých 91 (1952), 223, PMID 14390131
  • V Bartůsek: New findings about the youthful years of Václav Treitz. Časopis lékařů českých 129 (1990), 283–4, PMID 2184939
  • L Hlavácková: The most eminent personalities of the Prague Medical Faculty. Václav Treitz. Časopis lékařů českých 144 (2005), 504, PMID 16161548
  • W Haubrich: Treitz of the ligament of Treitz. Gastroenterology 128 (2004), Issue 2, Pages 279–279, 10.1053/j.gastro.2004.12.026

Externí odkazy

editovat