Václav Kratochvíl
Václav Kratochvíl (24. června 1820 Mlčechvosty[1] – 4. srpna 1893 Lounky[2]) byl český statkář, regionální politik a organizátor veřejného života na Roudnicku.
| Václav Kratochvíl | |
|---|---|
 Václav Kratochvíl (kresba J.Vilímek) | |
| Narození | 24. června 1820 Mlčechvosty  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 4. srpna 1893 (ve věku 73 let) Lounky  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | politik |
| Funkce | poslanec Českého zemského sněmu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatPo absolvování hlavní školy v Litoměřicích začal v roce 1839 hospodařit na statku manželky v Lounkách.[3] Roku 1854 koupil statek v obci Chodouny. Snažil se o zavádění moderních postupů. V Chodounech provedl první melioraci v kraji,[3] která umožnila pěstování zeleniny a zakládání chmelnic.[4] Pěstoval vojtěšku, jako první na Roudnicku začal používat mlátičku a stroje k paření a mletí kostí na hnojiva.[4]
Od mládí se účastnil politického a veřejného života na regionální i národní úrovni. Koncem 40. let šířil mezi sousedy naučné spisy v oblasti hospodářství a politiky, často tajně dovážené z ciziny. Roku 1848 byl vyslýchán pro účast na svatodušních bouřích v Praze a během Bachova absolutismu podporoval perzekvované účastníky revoluce.[4] Od roku 1850 byl členem obecního zastupitelstva,[4] po roce 1861 poslancem zemského sněmu[3] a od roku 1865 také starostou roudnického okresu.[4]
V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[5] V roce 1868 svolal tábor lidu na Říp, za což byl spolu s dalším rolníkem Václavem Jandou odsouzen na šest měsíců[4] a když jej následující rok zvolilo okresní zastupitelstvo starostou, bylo rozpuštěno.[6] 16. května 1868 slavnostně poklepal na základní kámen Národního divadla jménem venkovských obcí v Čechách, pod heslem „S rázností k svobodě“.[7]
Největší zásluhy měl v ekonomické oblasti. Počínal si jako uvědomělý, praktický a podnikavý hospodář.[6] Zřídil sušárny chmele, založil a vedl Okresní záložnu hospodářskou v Roudnici (1865), dal podnět ke vzniku hospodářské školy v Hracholuskách (1864), sladovny, cukrovaru a lihovaru[3] a ve všech těchto podnicích zastával řadu let vedoucí pozice.[6] V roce 1883 byl jmenován čestným občanem obce Spomyšl.[3]
Zemřel 4. srpna 1893 a o tři dny později byl pohřben na evangelickém hřbitově v Krabčicích.[6] Za náhrobní kámen mu slouží kámen původně určený do základů Národního divadla, vylámaný na vrchu Kalich u Litoměřic.[8] Roku 1935 byla na jeho počest pojmenována Kratochvílova rozhledna v Roudnici, vybudovaná téhož roku u příležitosti 60. výročí založení roudnické záložny.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu evangelické farnosti Ledčice
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu evangelické farnosti Krabčice
- ↑ a b c d e Středočeská vědecká knihovna Kladno - databáze autorit. svk7.svkkl.cz [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-21.
- ↑ a b c d e f Václav Kratochvil. Humoristické listy. 4. 1881, roč. 23, čís. 18, s. 138. Dostupné online.
- ↑ Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vácslav Kratochvíl. Světozor. 8. 1893, roč. 27, čís. 39, s. 468. Dostupné online.
- ↑ Na staveništi. Národní listy. 5. 1868, roč. 8, čís. 136, s. 3. Dostupné online.
- ↑ PÁSLER, Jan. Kámen z Kalicha. Turista. Roč. 54, čís. 3, s. 49.
- ↑ Atlas Česka - Kratochvílova rozhledna v Roudnici nad Labem
Externí odkazy
editovatČlánek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).