Václav Čtvrtek

Narodil se do rodiny Jana Cafourka, účetního městského berního úřadu v Praze, a Johany, r. Fejfarové původem z Jičína, jako nejstarší ze tří matrikami doložených sourozenců (Karel Bedřich *1912 a Bedřiška *1916).^[2] Jeho rodný dům stojí na Jirečkově ulici 1018/16.^[3]

Za 1. světové války se rodina odstěhovala z Prahy k jeho dědečkovi do Jičína. Po skončení války a otcově návratu z ní se rodina vrátila do Prahy. Tatínek pak prý „celého třičtvrtě roku, večer co večer, vždycky po ulehnutí nám vyprávěl na pokračování divuplný seriál o tom, jak český švec Kramflek šel světem a co tam zažil“. Podle Aleše Fetterse to byla významná inspirace pro vlastní tvorbu.^[4]

V Praze vystudoval gymnázium, absolvoval kurz na obchodní akademii a na přání otce začal studovat práva, která však nedokončil, odešel po třech semestrech. Pak nastoupil jako úředník na okresním finančním ředitelství v Chebu a za druhé světové války pracoval jako finanční úředník v Praze.^[5]

Po osvobození začal spolupracovat s dětskými časopisy Brouček, Sedmihlásek, Vlaštovička, později Mateřídouška, Ohníček, Pionýr, Pionýrské noviny a s Československým rozhlasem, kde se stal vedoucím vysílání pro děti a mládež.^[6] 15. června 1959 si nechal úředně změnit jméno na Václav Čtvrtek,^[1] které si prý zvolil proto, že se narodil čtvrtého čtvrtý.^[7] Od roku 1960 se plně věnoval literární činnosti, kdy psal hlavně pohádkové příběhy, těch napsal přes sedmdesát. Jejich děje umísťoval často na Jičínsko. V roce 1975 se stal čestným občanem města Jičína.

Největší ohlasy získaly jeho pohádkové knihy a příběhy, které byly adaptovány pro televizi (večerníčky). Ve spolupráci s Československou televizí vznikly animované seriály, např. Pohádky z mechu a kapradí, O loupežníku Rumcajsovi, O loupežnickém synku Cipískovi, O makové panence a motýlu Emanuelovi, Říkání o víle Amálce. Část své spisovatelské tvorby věnoval psaní klukovských příběhů i dívčích románků a větších povídek umístěných do současnosti s pohádkovými motivy.

Některé z jeho prací jsou zařazovány do science fiction.

• Whitehors a dítě s pihou (1940),
• Veselé pohádky o pejskovi a kočičce, strýci, hrochovi, loupežnících a jiných lidech a zvířátkách (1947),
• Jak pejsek a kočička pěstovali kaktus (1947),
• Lev utekl (1948),
• Kolotoč v Africe (1948),
• Král Lávra (1952),
• Honza, Čert a kašpárek (1956),
• Doktor Ludva Faust a povídky (1956),
• Budulínek (1957),
• My tři a pes z Pětipes (1958) – zfilmováno,
• Směr vesmír - start (1959), okrajově zařazováno do sci-fi literatury
• Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960),
• Modrý kosatec (1961),
• Chlapec s prakem (1961), sci-fi román pro mládež
• O Kubovi (1961),
• Čáry máry na zdi (1961),
• Patero pohádek pro závěsné loutky (1962),
• Zlaté pero (1962),
• Kosí strom (1963),
• Zlatá lilie (1964),
• Hodinky s lokomotivou (1965),
• Malá letní romance (1966),
• Duha a jelen Stovka (1966),
• Veselí mrtví (1967),
• Dobrodruzi z Devátého náměstí (1968),
• Pohádková muzika (1968),
• Pohádkový kalendář (1969),
• Pohádky ze čtyř studánek (1969),
• Rumcajs (1970) – zfilmováno ("O loupežníku Rumcajsovi"),
• O Česílkovi, Šejtročkovi a jednom známém loupežníkovi (1970),
• O makové panence a motýlu Emanuelovi (1970) – zfilmováno,
• Pohádky z mechu a kapradí (1970) – zfilmováno,
• Vodník Česílko (1970) – zfilmováno,
• Z nejkrásnějších pohádek V. Čtvrtka (1970),
• Zpívající psíci při měsíci (1970),
• Kočičiny kocourka Damiána (1971) – zfilmováno,
• Jak se Rumcajs poradil s rakem (1971),
• Rumcajsova loupežnická knížka (1971),
• Rumcajsova vánoční pohádka (1972),
• Jak čert hledal díru do pekla (1973),
• O víle Amálce a žabce Márince (1973),
• Císařská vojna se sultánem a jiné pohádky na motivy lidových písní (1973),
• O Rumcajsovi a loupežnickém synku Cipískovi (1973),
• Malá zlá kouzelnice a drak (1974),
• Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky (1974),
• Cipísek (1975),
• Manka (1975),
• Malá zlá kouzelnice (1975),
• Neuvěřitelná příhoda práčete Leška (1975), dříve vydáno pod názvem Chlapec s prakem - zfilmováno ("Neuvěřitelný příběh")
• Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka (1976),
• Nezbedné pověsti pro dospělé (1977),
• Cesty formana Šejtročka (1977) – zfilmováno,
• Čtyři Breberkos (1978),
• Franta a já (1978),
• Lenka a dva kluci (1978),
• Jak si Rumcajs poslal Cipíska pro pomoc (1978),
• Pohádka o myslivci a víle (1978),
• Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni (1979) – zfilmováno ("O Kubovi a Stázině"),
• O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (1979) – zfilmováno,
• Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska (1981),
• Nezbedné pohádky (1989),
• Rumcajsova loupežnická knížka (2007),
• Cipískova loupežnická knížka (2007),
• Rumcajs - leporelo pro nejmenší děti (2007),
• Jak Cipísek chránil jelení studánku – leporelo pro nejmenší děti (2008),
• Kočičiny kocourka Damiána (2008),
• Čtení o vepříkovi a kůzleti (2008) – zfilmováno,
• Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni – Stázina (2008),
• Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni – Kuba (2008).

Díla Václava Čtvrtka tvoří námět více než třiceti filmových či televizních děl, především televizních seriálů. Dále napsal scénáře k následujícímu:

• 1979 Už nám byly tři (TV seriál)
• 1977 O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (13dílný TV seriál); Malá zlá kouzelnice (TV seriál)
• 1976 Rumcajsí pohádka o vílině šlojířku (TV film)
• 1975 Kuňky z žabí tůňky (4dílný TV seriál); Říkání o víle Amálce (TV seriál)
• 1967 O loupežníku Rumcajsovi (TV seriál)
• 1961 Ledové moře volá (dětský dobrodružný film)

Komunistické heslo „poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát“ pochází z Písničky mladých budovatelů, jejíž text je připisován Václavu Čtvrtkovi, hudba Aloisu Paloučkovi.^[8][9] Výbor z díla Pohádkový rok (1985) uspořádaný Vladimírou Gabhartovou pro nakladatelství Panorama obsahuje i některé knižně nikdy nevydané pohádky. Z těch "rumcajsích" jsou to čtyři zveřejněné jen časopisecky v letech 1973-1981 včetně docela poslední Jak Rumcajs poradil ševci Krátkovi, vydané již posmrtně v Sedmičce pionýrů. Výbor ale knižně poprvé představil i některé povídky s Křemílkem a Vochomůrkou či vodníkem Česílkem a patří tak i mezi regulérní Čtvrtkovy „knižně vydané publikace“.

• BÍLKOVÁ, Eva. Okolo Řáholce : povídání o Jičíně, Václavu Čtvrtkovi a jeho díle. Jičín : Městská knihovna v Jičíně, 2002. 68 s. ISBN 80-238-9204-5 (2. rozš. vydání vyšlo v roce 2006, ISBN 80-239-7519-6).
• Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 84–87. 
• Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 73–78. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 218. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 90–91. 
• BĚHAL, Rostislav. Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu. [s.l.]: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1994. 288 s. S. 56. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Čtvrtek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Čtvrtek
• Václav Čtvrtek ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Václav Čtvrtek (Cyklus České televize Příběhy slavných) - video on-line v archivu ČT