[go: up one dir, main page]

Všebor I. Hrabišic

český šlechtic

Všebor I. Hrabišic byl nejstarším doloženým příslušníkem rodu Hrabišiců. Jediná informace o něm pochází z Kosmovy kroniky.

Všebor Hrabišic
Úmrtí11. století
DětiKojata Hrabišic
Všebor II. Hrabišic
RodHrabišici
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

O Všeborovi existuje pouze jediná zmínka pocházející z Kosmovy kroniky, která se zmiňuje o Všeborovu synovi Kojatovi. Ten se podle ní měl v roce 1061 stát hradským správcem v Bílině.[1]

Odňata je ti správa hradu a dána synu Všeborovu, Kojatovi
— Kosmova kronika[2]

Všebor byl zřejmě významnou osobností, protože Kosmas u Kojaty nezapomněl připomenout, že byl Všeborovým synem. Podle Josefa Žemličky zastupoval knížete Břetislava na Moravě poté, co ji kníže dobyl.[3] Přesto se o Všeborovi, kromě jeho otcovského vztahu ke Kojatovi, neví zhola nic. V pramenech se jméno Všebor objevuje ještě na falzu hlásícím se do roku 1073, kterým král Vratislav II. zřídil na místě celly břevnovského kláštera v Opatovacích nad Labem samostatný klášter. Není však jisté, zda se jednalo o Všebora I. Hrabišice. Všebor uvedený na této listině klášteru daroval vesnici Lodín. Pokud by tento Všebor byl identický s Všeborem I. Hrabišicem, musel by se dožít velmi vysokého věku. Pokud by s Všeborem I. totožný nebyl, mohlo by se jednat o hypotetického syna Všebora I., tedy Všebora II. Hrabišice.[4]

Reference

editovat
  1. VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici. Páni z Rýzmburka. Praha: Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. S. 14. Dále jen Hrabišici. 
  2. Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová, Zdeněk Fiala. Praha: Československý spisovatel, 2012. 282 s. ISBN 978-80-7459-110-5.. S. 29. Dále jen Kosmas. 
  3. ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 660 s. ISBN 80-7106-196-4. S. 80. 
  4. Hrabišici s. 15.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat